Česko zažívalo na letošní olympiádě dlouhé medailové čekání. Dočkalo se až sedmý den od zahájení, kdy senzačně vybojovali bronz kordisté Jiří Beran, Michal Čupr, Jakub Jurka a Martin Rubeš. Český výběr, o jehož medailových nadějích nikdo příliš neuvažoval, famózním obratem obral o cenný kov favorizované Francouze. Ve večerních hodinách na ně navíc navázal tenisový pár Tomáš Macháč a Kateřina Siniaková a po jejich výhře nad čínským duem mělo Česko první zlato.

Jestliže optimističtí fandové ale očekávali od této chvíle výraznější medailový přísun, museli svoje očekávání zase mírnit. Český tým se dočkal znovu až dva dny před ukončením her. To Martin Fuksa suverénním výkonem dojel v rychlostní kanoistice pro zlato a inspiroval Josefa Dostála, který ho o den později napodobil. Poslední zářez přidala nečekaně oštěpařka Nikola Ogrodníková, která si třetím hodem zajistila bronz.

Češi se tak rozloučili s olympiádou v Paříži s pěti medailemi. V samostatné historii bylo jejich nejslabším počinem zatím sedm cenných kovů z Pekingu v roce 2008, kdy brali tři zlata, tři stříbra a jediný bronz. Méně celkových prvenství získal český tým v letech 2000 (dvě), 2004 a 2016 (pokaždé jen jedna).

Pohoršily si i ostatní země

Zástupci Českého olympijského výboru byli přesto spokojeni. „Se třemi zlaty určitě panuje spokojenost, to je vynikající, zvlášť konec byl famózní. My jsme na začátku dlouho neměli medaili, což na atmosféře ve vesnici nepřidá, zatímco teď jsme v euforii. Není to tak, že přijedou separátně tenisté, judisté, jsme tady jako jeden tým a úspěchy povzbuzují. A když dlouho není medaile, tak na ostatní přichází zodpovědnost a na sportovce – favority – je tlak přirozeně větší. Statisticky to není taková tragédie,“ prohlásil šéf výboru Jiří Kejval.

Češi se přesto oproti hrám v Tokiu, kde vybojovali 11 cenných kovů, propadli o deset míst a v žebříčku zemí skončili až na 28. místě. Medailovou bilanci ovládly USA se 126 umístěními mezi top trojkou a celkem 40 zlaty. Druhá skončila Čína (91 medailí, 40 zlatých) a třetí Japonsko (45 medailí, 20 zlatých).

Stejně jako Česko si však pohoršily i další země. Kuba, která naposledy slavila 15x a z toho brala sedmkrát zlato, tentokrát získala jen devět cenných kovů. Pouze dva navíc měly zlatou barvu – konkrétně jeden z boxu a jeden z řecko-římského zápasu. Propad ze 14 na 10 medailí zažilo i Polsko, které po čtyřech prvenstvích z Tokia vyhrálo jedinou disciplínu – v lezení na rychlost triumfovala Aleksandra Miroslawová.

Zklamaní můžou být i ve Švýcarsku, jehož výprava se propadla z 13 na 8 medailí, nebo v Turecku, které zažilo úplně stejný pád. Slováci, kteří brali před třemi lety jedno zlato, dvě stříbra a jeden bronz, se letos museli spokojit s jediným třetím místem.

Slaví i Svatá Lucie

Zatímco na jedné straně se budou hledat důvody, proč nebylo medailových umístění více, v jiných zemích se bude slavit. Pořádající Francie se vyšvihla z 33 medailových zápisů na neuvěřitelných 64, Jižní Korea si zase polepšila o 12 cenných kovů ze 20 na 32. Například Svatá Lucie vybojovala svoje historicky první medaile a brala rovnou zlato i stříbro.

Zajímavý pohled na medailovou bilanci přinesl i web medalspercapita.com, který přepočítává jedno umístění v top trojce na počet obyvatel dané země. Z tohoto srovnání vychází nejlépe Grenada, která získala jeden cenný kov na 56 289 obyvatel. Spojené státy se v tomto srovnání propadly až na 45. a Čína dokonce na 71. místo. A jak z toho vychází Česko? S jednou medailí na 2 637 804 obyvatel je 42. nejúspěšnější.

Skvělých výsledků naopak opět dosáhlo Maďarsko, které je s Českem srovnatelné, co se počtu obyvatel týče. V Tokiu bralo šest zlatých a celkově 20 medailí, letos zlatou sbírku zopakovalo a celkově mělo 19 kousků. Při přepočtu na obyvatele jsou díky tomu Maďaři hned osmí nejlepší a z větších zemí před sebou mají jen Nový Zéland.