Ženy neženy v ringu
Snad nikdy nepanoval po celém světě takový zájem o olympijské soutěže boxerek. V centru pozornosti byly dvě dámy – Imán Chalífová z Alžírska a Lin Jü-tching z Tchaj-wanu. Obě prý loni na MS neprošly genderovými testy, pod pěti kruhy však startovat mohly (MOV je totiž ve vleklém sporu s kontroverzní boxerskou federaci IBA). A obě ve svých hmotnostních kategoriích získaly zlaté medaile.
K případu údajných „mužů“, kteří na olympiádě bijí ženy, se vyjádřili snad všichni, od Donalda Trumpa přes Elona Muska až po J. K. Rowlingovou. Dezinformátoři se činili, strážci správných mravů zuřili. „Jsem žena jako každá jiná žena. Narodila jsem se jako žena. Žila jsem jako žena. Soutěžila jsem jako žena – o tom není pochyb. Přestaňte mě šikanovat,“ vzkázala šampionka Chalífová.
Kruté bičování koně
Jeden z největších průšvihů se vlastně netýkal přímo olympiády. Na legendu britského jezdectví Charlotte Dujardinovou totiž těsně před hrami v Paříži prasklo, že se při výcviku chovala ke koni s nepochopitelnou krutostí. Trojnásobná olympijská vítězka na několik let starém videu opakovaně bičovala trénované zvíře – udeřila ho čtyřiadvacetkrát během jedné minuty.
Dujardinová tak do Paříže nakonec ani nejela. Byla vyloučena nejen z britského týmu, ale ze všech možných jezdeckých organizací a její skvostná kariéra je v troskách. „Hluboce se stydím,“ kála se devětatřicetiletá Angličanka. „To video rozhodně nevystihuje způsob, jakým drezíruji své koně a učím své žáky.“
Hojně medializovaný incident jen prohloubil volání po tom, aby byly z olympiád vyškrtnuty všechny disciplíny s účastí koní.
Špionážní dron
Kanadská ženská fotbalová reprezentace ve Francii názorně předvedla, jak lze také využít (a zneužít) moderní technologie. Rozhodla se totiž pomocí dronu špehovat trénink hráček z Nového Zélandu, svých nejbližších soupeřek. Jenže se to provalilo. Obhájkyně olympijského zlata přišly o body a trenérka Beverly Priestmanová o práci. FIFA jí navíc udělila roční zákaz činnosti.
To ale není všechno. Následné vyšetřování naznačilo, že špionáž soupeřek pomocí dronů byla u kanadského týmu běžnou praktikou od roku 2020, kdy se Angličanka Priestmanová ujala funkce. Ozvaly se tak i hlasy požadující, aby Kanada přišla o zlato z Tokia. A jedna pikantérie na závěr: manželkou Priestmanové je bývalá reprezentační záložnice právě Nového Zélandu.
(Ne)povedené zahájení
Transvestité, uťatá hlava Marie Antoinetty, death metal a (údajné) urážky křesťanství. To všechno bylo součástí slavnostního zahájení her v Paříži, které vyvolalo mimořádný ohlas. O to autorům kontroverzní show, v čele s uměleckým ředitelem Thomasem Jollym, nepochybně šlo. Naštvali Vatikán, francouzské nacionalisty, zámořské ultrakřesťany i přihlížejícího Elona Muska.
„Nahota byla přirozenou součástí původních olympiád,“ připomněl pak kritikům umělec jménem Philippe Katerine, který v rámci ztvárnil dost nalehko oblečeného boha Dionýsa. V rámci představení prý byla hanobícím způsobem parodována malba Poslední večeře od Leonarda da Vinci, tvůrci však trvali na tom, že šlo o bujarou oslavu antických bohů. Co je pravda? Na tom až tak nezáleží. Jisté je, že Paříž bavila od prvních okamžiků olympiáda.
Šampion s covidem
Vítěz nejtěsnějšího olympijského finále sprinterů na 100 metrů v historii Noah Lyles chtěl v Paříži pochopitelně triumfovat i na dvojnásobné trati. Nakonec doběhl třetí, ale v cíli se zhroutil a museli se o něj postarat zdravotníci. Co se stalo? Jedna z nejvýraznějších postav olympiády totiž měla covid. Už dva dny před závodem na 200 metrů vyšel Lylesovi pozitivní test. Udržoval se (prý) v izolaci od kolegů, dál ale trénoval a závodil.
„Měl jsem lepší dny, ale zase chodím,“ vykládal Lyles později po závodě. „Za cílem jsem byl docela zmatený. Cítil jsem dušnost, bolest na hrudi, chvíli jsem nemohl popadnout dech, ale už je mi mnohem lépe,“ líčil sprinter, který chtěl v Paříži získat tři zlaté medaile. Z dvoustovky však bral „jen“ bronz, do štafet už se nepřihlásil.
