Ať se to někomu nelíbí, za mě nemají Rusové na olympiádě co dělat. Mezinárodní olympijský výbor v čele s německým prezidentem Thomasem Bachem se opět odkopal.

Sportovci ze země, která vede válku na území cizího státu, by měli mít stop. Jenže to by nesmělo panovat dlouholeté přátelství mezi zmíněným Bachem a umanutým diktátorem Vladimirem Putinem, který se chce stát pánem Evropy a jemuž straší v hlavě myšlenky na zopakování roku 1814, kdy stála carská armáda před Paříží.

Pohled na Seinu v Paříži, dějišti OH 2024.
Ruští sportovci smějí jako neutrální do Paříže. Reklama na válku, hněvá se Hašek

Právě v Paříži by měli Rusové podle pátečního verdiktu závodit. A to navzdory tomu, že Rusko nedostalo pozvánku k účasti na hrách a před dvěma měsíci ho MOV suspendoval kvůli začlenění svazů z anektovaných území. Bylo to však očividně jen trapné „bububu“. V té době už bylo zcela jistě upečeno, že se soutěží pod pěti kruhy budou smět jednotlivci z Ruska a Běloruska (pokud splní kvalifikační kritéria a další podmínky) účastnit.

Bach sice tvrdí, že MOV soucítí s Ukrajinou, ale záměr dostat ruské a běloruské sportovce na OH hájí prakticky od doby, co krátce po invazi drtivá většina mezinárodních sportovních organizací vyloučila sportovce z Ruska a Běloruska ze svých soutěží. Opírá se při tom o doporučení odborníků na lidská práva OSN, kteří tvrdí, že vylučovat sportovce jen podle jejich pasu je diskriminační.

Atletika zůstává neoblomná

Na OH nemohou podle rozhodnutí olympijského výboru startovat ruské a běloruské týmy v kolektivních sportech, jednotlivci budou smět nastoupit pod neutrální vlajkou, bez státní hymny či symbolů. Sportovci, kteří mají vazby na vojenské či policejní složky, by měli zůstat vyloučeni stejně jako ti, kteří aktivně podporují válku na Ukrajině.

Dají se však takové podmínky zajistit?

Českoslovenští sportovci při zahájení OH v Moskvě 1980.
Hitler nevadil, sovětské tanky ano. Olympijské bojkoty mají pohnutou historii

Proti verdiktu protestují Ukrajinci, proti jsou zástupci české sportovní diplomacie a vlastně i celé evropské sportovní hnutí. Argumentem MOV je mínění, že převážná většina závodníků nechce trestat ostatní sportovce za činy jejich vlády. To je sice chvályhodný důvod, ale copak ta převážná většina sportovců nevidí rozbombardovaná města a neslyšela o vraždách, znásilňování, mučení a tisících unesených ukrajinských dětí?

Neměli by pánové z Lausanne odložit růžové brýle mámení a přestat se ohánět olympijskou chartou?

Hodně bude záležet na postojích jednotlivých federací. Například World Athletics uvedla, že její pozice zůstává nezměněna - sportovci, trenéři a podpůrný personál z Ruska a Běloruska zůstávají vyloučeni ze všech akcí. „V Paříži můžete vidět nějaké neutrální sportovce z Ruska a Běloruska, jen to nebude v atletice,“ prohlásil rezolutně prezident World Athletics Sebastian Coe.

Šéf MOV Thomas Bach a ruský prezident Vladimir Putin
Naštval Rusy i Západ. Olympijský šéf Bach pod palbou: Životy pro něj nejsou nic

To jistě leží Bachovi v žaludku. Velice dobře si totiž pamatuje na okamžik, když byl v roce 2013 zvolen prezidentem MOV. Prvním, kdo mu telefonicky gratuloval, byl právě Putin. Je nanejvýš pravděpodobné, že olympijský vítěz v šermu a později funkcionář se na svůj post protlačil díky ruské podpoře a teď se navzdory ukrutnostem páchaných ruskou soldateskou snaží svého přítele vrátit na sportovní mapu světa.

Putin tak víc vítězí na diplomatickém poli než v zamrzlé válce na Ukrajině.