„Cesta byla náročná fyzicky i psychicky. Pádlovat šedesát kilometrů každý den bolí, ale dokázali jsme to. Emerich byl neuvěřitelný. Naší plavbou jsme chtěli jeho čin připomenout,” vyprávěli v cíli hrdí kajakáři, kteří pádlovali od 27. července do 3. srpna.

V roce 1924 byla na olympijských hrách poprvé představena kanoistika. Na počest této události dopádloval do Paříže Emerich Rath. U té příležitosti mu osobně gratuloval i zakladatel Mezinárodního olympijského výboru baron Pierre de Coubertin. O sto let později tento výkon zopakovala čtyřčlenná skupina vodáckých nadšenců.

Rodina vyrazila podpořit dceru Anežku Paloudovou

Čtyřčlenné družstvo urazilo v součtu 360 kilometrů, denně museli pádlovat kolem 60 km. „Nedokázala jsem si představit, jak to bude náročné. Myslím, že občas člověk musí padnout na dno, aby se mohl posouvat dál,” líčila Karolína, jediná dívka mezi třemi muži.

Cesty se zúčastnil Tomáš Palouda, předseda kanoistického klubu SK Vltava Český Krumlov, jeho syn Mikoláš a dcera Karolína. K výpravě se připojil Ondřej Kosek, který bydlí v Broumově, kde Rath žil.

„Přečetl jsem si článek o této cestě, a to mě zaujalo. Na sjezdové lodi jsem nikdy předtím nejezdil a rodinu Paloudových neznal. Mám rád výzvy, a tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Kontaktoval jsem náčelníka výpravy a vyrazil za nimi. Nebudu lhát, procházka růžovým sadem to opravdu nebyla,” přiznal Koska.

Podporu ze břehu výpravě poskytovala Marcela Paloudová. Rodina vyrazila podpořit dceru Anežku Paloudovou, která pod pěti olympijskými kruhy zažívá svou premiéru. Během cesty čelila čtveřice proměnlivým podmínkám. Proplétali se mezi popadanými stromy, přenášeli zdymadla pro dopravní lodě a spali ve stanu na břehu řeky.

Českokrumlovské kajakáře zastavila francouzská policie

„Bylo zajímavé pozorovat rozdíly. Vyjeli v místech, kde řeka připomínala potůček uprostřed džungle. S každým kilometrem se charakter Seiny měnil. Museli jsme všechno řešit za pochodu. Teď jsme v Paříži, což je neuvěřitelné,” komentoval nejmladší člen výpravy, Mikoláš.

Jediný zádrhel přišel sedm kilometrů před cílem, kdy Čechy zatkla francouzská policie. Důvodem byl argument, že projíždět po Seině na kajaku je v Paříži zakázané. Skupina to vyřešila tak, že vzala lodě na ramena a došla k Eiffelově věži pěšky.

„Konec nevyšel podle představ, ale policie nás nezastavila. Sedm kilometrů jsme šlapali. V té souvislosti jsme si říkali, že Emerich Rath byl docela šílenec. Ujet takovou vzdálenost není jednoduché, zvlášť když v roce 1924 bylo vybavení a lodě asi horší než dnes,” hodnotil Tomáš.

„Olympiáda je za kopcem a my jsme si říkali, že by bylo fajn se jí zúčastnit i trochu jinak, než jen fandit. Pro dosažení vysněného cíle člověk musí překonat řadu náročných překážek, ale dokázali jsme to,” poznamenal vedoucí akce.

„Za mě je to neskutečné a hrozně inspirativní. Dává to mému závodění další náboj. Jsem hrdá na to, že mám v hledišti celou rodinu,” zmínila debutantka olympijského týmu Anežka Paloudová.