Jakube, jako jsou vaše pocity po zisku mistrovského titulu?
Euforie, vyčerpání, neskutečná radost z toho, z jaké sezony jsme udělali titul. Vyřadili jsme druhého, prvního, je to prostě pohádka z říše snů.
Čtvrté finále se proměnilo v neskutečné drama. Děčín hrál sice v oslabené sestavě, byl ale hodně nepříjemný…
Byl to ze začátku nervózní zápas. Dovolili jsme jim otevřené trojky. Oni nás z nich trestali, měli v prvním poločase skvělé procento. My jsme působili nervózním dojmem. Vytvořili jsme si šesti, sedmi bodový náskok a místo toho, abychom šli do dvouciferného vedení, tak jsme chybami vrátili soupeře do hry. Bylo to nervózní až do samotného závěru. Klobouk dolů před Děčínem, co předvedl v tak úzké rotaci, bez dvou stěžejních hráčů. Titul by si založily oba týmy. To ale nejde. Jsem šťastný, že ho máme my.

Zažil jste už tak nervózní zápas?
Nezažil jsem nervóznější utkání, než čtvrté finále. To jen svědčí o co šlo. Byl to boj o každý balón, o každý centimetr. Divákům se to muselo líbit.
Říká se, že poslední krok bývá nejtěžší… S Děčínem to platilo dvojnásob…
Od začátku tam byl vidět strach z vítězství. Mohu říci, že stokrát se hraje proti soupeři, kterému chybí dva hráči ze základní rotace, než kdyby byli kompletní. Neskutečně se semkli, hráli fantastický basketbal. To už je minulost. My jsme mistři.
Atmosféra v hale byla doslova elektrizující…
Nemám slov. Úžasné, skvělá atmosféra. A když na závěr naši fanoušci skandují Děčín, Děčín a vyjadřují respekt a podporu druhému týmu, to je krásné gesto. Když to shrnu, tak atmosféra, jak u nás, tak v Děčíně byla úžasná. Finále bylo ozdobou celé ligy.
Napsali pohádku z říše snů
Jakube, letošní sezona se přitom nevyvíjela pro Opavu dobře. V základní části se vám nevedlo, ve skupině A1 jste dokonce nevyhráli ani jedno venkovní utkání, což vyústilo v to, že jste šli do play-off až ze sedmého místa…
Šli jsme ze sedmého místa a z totálně průserové sezony jsme udělali zázrak. Kdyby nám to někdo řekl po základní části nebo po nadstavbě, tak ho asi pošleme na Olomouckou ulici do blázince. Ale my formu dokázali načasovat úplně v pravý čas a hráli jsme skvělý basket celé play off. Napsali jsme pohádku z říše snů.
Vám osobně play-off vyšlo na jedničku. Po zásluze jste byl zvolen MVP finále. Kde jste vůbec bral síly?
Už nechtěl jet zpátky do Děčína. Představil jsem si tu úmornou cestu autobusem a řekl si, že už tam nechci. Vyhrabal jsem zbytky sil, zkusil nějaké nájezdy, musel jsem to vzít na sebe a vyšlo to.

Vy osobně prožíváte výjimečnou sezonu. Narodil se vám syn Jakub, Opavu jste přivedl po dvaceti letech k mistrovskému titulu…
Prožívám nejlepší období svého života. Nemám k tomu, co více říci. Narodil se mi syn, vyhráli jsme titul.
Komu byste titul věnoval?
Nejde jmenovat jednoho člověka. Manželce. Všem klukům, trenérskému týmu, všem fanouškům moji rodině, která mě jezdila podporovat i na venkovní zápasy.