Nejlepší český běžec má jméno Král. Na tréninku utekl před kobrou

„Je to sport, který mě baví odmala,“ říká závodník, jenž hájí barvy Severky Šumperk. Oproti dalším tisícovkám podobných nadšenců se liší nejen svými úspěchy, ale i tím, co mu přinesly. Orientační běh už pro něj není koníček a zábava, on se stal jeho profesí. Král za svou dřinu dostává zaplaceno.

Donedávna se o něj staralo Vysokoškolské centrum, což je organizace ministerstva školství, která podporuje zástupce nejrůznějších sportů. „Jenže přišla reorganizace a já u nich skončil,“ vysvětluje 32letý reprezentant, kterého zaměstnal svaz.

Hroneš překvapil. V Polsku skončil druhý, Podmol s Engelem odstoupili

Stát by měl litovat, že se ke Královi otočil zády. Teď je jedenáctý na světě, doma mu visí bronzová medaile ze Světových her. Na svém kontě má i vítězství ve finále Světového poháru. A kdo ví, za rok z něj možná bude celebrita. Po třinácti letech se na české území vrátí nejprestižnější akce planety - mistrovství světa.

Netřeba dodávat, že Král myslí vysoko. I proto, že v roce 2008 ho šampionát (navíc opravdu u něj doma v Jeseníkách) minul. Byl „jen“ nadějný junior. „Absolvoval jsem nominační závody. Nakonec mě vybrali jako předběžce, aspoň jsem zažil atmosféru,“ vzpomíná.

Trénink na můstku

V roce 2021 by už měl být lídrem, nadějí na medaili. Poběží se v obtížných terénech na Kokořínsku a v Jizerských horách. Proto trenéři vymysleli celému reprezentačnímu družstvu letní soustředění v Tatrách.

Pokud jste se náhodou někdo pohyboval na konci srpna v okolí Štrbského Plesa, tak jste museli ty vysportované postavy vidět. Ano, šlo o české orientační běžce. „Turisté na nás koukali jako na blázny,“ popisuje Král.

Jedna příhoda za všechny? Při tréninkovém výběhu na Rysy potkali nadšence, kteří také šplhali nahoru. Pomalu. Za chvíli se Král a spol. vraceli dolů a turisté se moc neposunuli. „A nevěřili nám, že jsme byli až nahoře,“ vypráví Král s úsměvem.

Jubilejní 100. derby. V Chuchli vládl slovenský hnědák Opasan s žokejem Koplíkem

Přípravu zpestřil i Red Bull 400, což je výběh skokanského můstku. „Bylo to fajn,“ ohlíží se za adrenalinovým závodem český reprezentant, který skončil čtvrtý. Hned v prvním startu, za specialisty. Úžasné. „Je pravda, že jsem si říkal, jak to běžet, aby mi nedošly síly,“ dodává.

Zatímco organizátoři dali této akci motto „nejtěžších 400 metrů v životě“, Král to označil jinak. „Bylo to mých nejpomalejších 400 metrů v životě,“ vzkazuje. Zajímá vás jeho čas? Zhruba tři a půl minuty.

Král by mohl o svých zážitcích vyprávět několik hodin. Tak třeba letos, před koronavirovou pandemií, absolvoval speciální přípravu v Jihoafrické republice. „Platil jsem si to sám, trochu přispěl švédský klub, za nějž běhám ve Skandinávii,“ tvrdí.

Krajan a pak had

V běžeckém ráji zvaném Dullstroom strávil necelý měsíc, každý den naběhal více než dvacet kilometrů. Potkal krajana, atleta Jakuba Holušu (dřív také orientačního běžce). Ovšem zajímavější je to, že Král při tréninku narazil na kobru. „Přede mnou houští, najednou had. Nešlo běžet dál,“ vzpomíná.

Železného rekord se otřásal v základech. Vetterovi chybělo 72 centimetrů

Král se ukázal jako král džungle. Pomalu ustoupil. „Je fakt, že asi není moc lidí, kteří potkali takového hada. Ještě štěstí, že to nebyl had, co by plival jed, to bych dostal zásah a… Mám štěstí, že jsem tady,“ uzavírá.