Ibrahimovi Hamatovi se v deseti letech obrátil život vzhůru nohama. Po vlakovém neštěstí přišel o obě horní končetiny a ze strachu toho, že ho lidé budou zavalovat soucitnými pohledy, vycházel první rok po tragické nehodě pouze v noci.
Poté se ale Hamato rozhodl, že chce začít aktivně sportovat.

V maličké egyptské vesnici Damietta měli vyrůstající děti pouze dvě možnosti – fotbal či stolní tenis. Kvůli problémům s rovnováhou tak byl pingpong pro Hamata logičtější volbou.
"Nejdříve jsem hrál fotbal i stolní tenis. Poté ale zvítězil pingpong, chtěl jsem se začít zlepšovat a pokusit se začít hrát na kompetetivní úrovni," vysvětluje otec tří dětí.
Začátky byly ale velmi složité. Hamato musel vymyslet, jak ideálně uchytit pálku mezi zuby a způsob, jak uvést míček do hry. Jako nejefektivnější varianta se nakonec ukázala metoda nadhozu z prstů na noze.
Za stolem se cítí jako král
"Musím neustále posilovat zuby a krk. Pokud se mi pálka v ústech hýbe, ztrácím jakoukoliv kontrolu nad míčkem," popisuje osmačtyřicetiletý Egypťan.
Do povědomí širší společnosti se Hamato poprvé dostal v roce 2014, když byl pozván na exhibici proti dvěma legendám stolního tenisu – dvojnásobný olympijský vítěz Číňan Wang Hao a bývalé světové jedničce Bělorusovi Vladimírovi Samsonovovi. "Neuvěřitelné. Hraje naprosto skvěle,"shodli se oba hráči.

Obdobně jako na paralympiádě v Riu, ani v japonské metropoli neuspěl Hamoto v žádném ze svých utkání, přesto se pro ostatní stal jedním z největších vítězů.
"V životě jsou pro mě dvě nejdůležitější věci. Moje skvělá žena mé děti a poté stolní tenis. Věřím, že jsem lidem ukázal, že nic není nemožné. Miluji pocit, když vidím, že mě míček naprosto přesně poslouchá, za stolem se cítím jako král," popisuje Hamato.