Jaké byly bezprostředně po zisku zlaté paralympijské medaile vaše pocity?
Pořadatelé vytvořili parádní atmosféru a moc jsem si závod užil. Už při rozplavbách jsem cítil formu. Nakonec jsem si doplaval pro zlato, navíc v evropském rekordu, takže co víc si přát.

Do Ria se chystali i vaši rodiče. Fandili vám přímo v hledišti?
V rodičích jsem měl velkou morální podporu. Našli si ubytování asi půl hodiny jízdy od paralympijské vesnice a jsem moc rád, že mě po celou dobu tady v Riu podporují.

O paralympijskou medaili jste usiloval už v Pekingu a v Londýně. Co tehdy k jejímu zisku scházelo?
V Pekingu jsem k medaili měl velice blízko, k bronzu mi chybělo opravdu málo. V Londýně se mi závod bohužel příliš nepovedl, a až teď na třetí pokus to vyšlo.

Už proběhly přímo na místě nějaké oslavy?
Zatím ne. Oslavu chystám až na čtvrtek do Českých Budějovic. Jsem ve spojení s kamarády a ti slaví už nyní. Mě v Riu samozřejmě pogratulovali rodiče a maminky mi slíbila svíčkovou. Tu mi ale uvaří až doma.

Máte nějaké zážitky i mimo bazén?
Dosud jsem veškerý čas trávil na bazénu, protože jsem se připravoval na své disciplíny. Teď konečně vypnu a těch pár dnů si tady ještě chci užít. Určitě uděláme nějaký výlet, abych si taky trochu prohlédl okolí.

Také čtěte: Češi přivezou z paralympiády v Riu sedm medailí, zlato jen Petráček