Těšíte se už na nastávající otevření kurtů pro amatérské hráče?
Především vítáme, že už mohou badmintonová centra a další vnitřní sportoviště ve čtvrtek otevřít, ale povinnost nošení roušky je z mého pohledu nepochopitelná. Za poslední roky se stal badminton velmi populárním sportem, proto jsme dostávali od amatérských sportovců neustálé dotazy na otevření. Tohle řešení ale veřejnost na kurty moc nepřiláká a badmintonová centra budou nadále ve velké finanční tísni.

Je podle vás vůbec možné hrát badminton v roušce?
Naopak je to spíš nebezpečné. Badminton je velmi dynamický a během výměny dochází k intenzivním pohybům. Rouška tak představuje zdravotní riziko. Opravdu to nechápu. Zvlášť u badmintonu, kde jsou dva hráči daleko od sebe a mnohá centra jsou dobře provzdušněná s vysokým stropem.

Šel byste si zahrát v roušce?
Ne, já určitě ne.

Nelitujete toho, že jste před půl rokem přijal funkci svazového předsedy?
Věděl jsem, že to bude výzva. Pokouším se o přerod v mnoha ohledech amatérského hnutí v profesionální organizaci a není to lehký úkol. Je to o nastavení nových procesů a probourávání se obsáhlou administrativou, byrokracií a zaběhlými schématy. Vím ale, že si tím prošly i jiné sporty, které byly v podobné situaci.

Co se už podařilo změnit?
Především musím zmínit zásadní změnu přípravy talentované mládeže, která je v plném proudu i v této nelehké době. Razím názor, že primární úlohou sportovních svazů je podporovat reprezentanty a reprezentantky na jejich cestě k medailovým úspěchům. Společně s mým týmem jsem prosadil, aby se to u nás dělalo podobně jako v jiných úspěšných sportech, tedy prostřednictvím Sportovních středisek (SPS) a Sportovních center mládeže (SCM). Nejvyšší stupeň přípravy nabídne Vrcholové sportovní centrum mládeže (VSCM). Peníze půjdou od nás rovnou konkrétním klubům a trenérům na přípravu konkrétních hráčů a hráček.

Kde vidíte největší problém?
Je to o změně nastavení myšlení. Největší překážkou je skutečnost, že řada lidí uvnitř našeho prostředí přemýšlí stále tak, aby veškeré změny měly primárně pozitivní dopad pro jeho klub či oblast. Ano, klubismus mi nevadí, ale do určité úrovně. Naším primární cílem by měla být výchova a příprava hráčů, kteří by se časem byli schopni prosadit minimálně na evropské úrovni. Mám jasnou představu, jak by vše mělo fungovat. Ale vnímám, že jsem v tom možná až moc proaktivní a že se musím naučit lépe komunikovat uvnitř našeho prostředí.

Daří se rozvíjet popularitu badmintonu u veřejnosti?
Badminton je moderní a fyzicky extrémně náročný, jde o nejrychlejší raketový sport na světě. Jeho velkou výhodu vnímám především v tom, že si ho zahraje i každý začátečník, a proto se těší takové oblibě i na komerční, rekreační úrovni. To vše ho předurčuje k tomu, aby se z něj stal časem třeba i národní sport. Jen je potřeba začít dělat výsledky. V posledních letech ohromným způsobem vyrostl zájem o badminton z řad rekreačních hráčů. Plné kurty v centrech jsou jasným důkazem.

Předpokládám, že nejvíc je jich v Praze…
Zrovna dnes jsem podával za pražský badmintonový svaz žádost o grant na Magistrát HMP. Velmi si vážím toho, že Praha sport podporuje a snažím se přispět i aktivně k tomu, aby pomáhala víc a třeba i účelněji. Byl jsem před pár týdny zvolen do Výboru pro sport a volný čas a snažím se být nápomocný. Badminton má v Praze obrovské zastoupení, je tu mnoho tradičních i nových klubů i komerčních center a jejich podpora ze strany municipality je pro jejich rozvoj samozřejmě naprosto zásadní.

Jak řešili čeští reprezentanti otázku tréninku během zákazu halových sportů?
Někteří naši reprezentanti odcestovali trénovat do zahraničí, protože tady nešlo prakticky vůbec hrát několik týdnů. A to je samozřejmě obrovský problém, protože reprezentanty čeká v příštím týdnu kvalifikace na mistrovství Evropy v Rakousku. A dále také snad i kvalifikace na olympijské hry v Tokiu.

Jsou šance vašich následovníků na účast v Toku velké?
Hrám je zatím nejblíže Milan Ludík, který je v mužské dvouhře čtvrtý pod čarou. Adama Mendreka už by zachránil jen životní výkon na všech zbývajících turnajích. Z žen o účast usiluje žebříčková jednička Kateřina Tomalová, ale nevzdává se ani čtyřnásobná mistryně ČR Tereza Švábíková, která je v těsném závěsu. Obě tyto hráčky se dlouhodobě připravují v Dánsku.