„Je příjemné slyšet, že jsem dosáhla na nejlepší výsledky. Nicméně jsou trochu k naštvání. K medaili chyběly jen kousíčky,“ vyprávěla Kubová po příletu do vlasti.

Nejblíže k bronzu byla na stovce. „Tu si budu docela vyčítat,“ neskrývala. „Čas, který jsem zaplavala v semifinále, by totiž na třetí příčku stačil. I fyzicky jsem na ni měla. Na obou dalších tratích (200 a 50 m) jsem dosáhla na nejlepší časy ve finále. Tak to má být,“ zdůraznila.

I tak má za sebou svůj druhý nejlepší šampionát v kariéře. Po šesti letech plavala ve všech třech možných finále. Jenže z Herningu se vracela s kompletní sbírkou medailí včetně senzačního zlata z padesátky.

„Špička se od té doby vyrovnala. Všem odskočila jen Kira Toussaintová, která má fantastické vlnění pod vodou a plave na úrovni světových rekordů,“ ocenila hvězdnou Nizozemku. „Od druhého do šestého místa je to ovšem otevřené. A já prostě byla pátá,“ usmála se.

Odpověď na porážky? Nechat věci plynout

Oprávněně. Letošními výsledky, včetně limitu na olympiádu a deváté příčky z mistrovství světa, dokázala, že zase patří k elitě. Z té se v letech 2013 až 2017 vytratila. „Bylo to náročné období. Z každého mistrovství jsem dovezla medaili a najednou ze dvou žádnou. Těžko jsem to nesla,“ přiznala Kubová.

„Trvalo mi dlouho, než jsem propad překonala. Neřešila se tolik. Snažila jsem se více a více. Asi až moc. Pak jsem věci nechala plynout. A ony plynuly správným směrem,“ ukázala znovu své zářivě bílé zuby. „Psychika dělá moc. Vyrovnat se s prohrou je problémem mnoha sportovců.“

Co Kubové pomohlo? Především se vdala: „V Kryštofovi jsem našla partnera na celý život. Spolu zestárneme.“ A také začala pracovat jako fyzioterapeutka. „V Chomutově mám takový zvláštní úvazek. Obor jsem studovala pět let a bylo by mi líto zahodit, co jsem se naučila. Teď do všeho odevzdávám doktorskou práci. Tedy se nenudím,“ líčila Kubová.

A lelkovat nebude ani v nejbližších dnech. Už ve čtvrtek startuje v Plzni mistrovství republiky. „Těším se. Ráda bych vylepšila své časy z Glasgow,“ doplnila.