Čtyři roky o tom snila, čtyři roky se na to připravovala. Stačil týden a sen o přeplavání kanálu La Manche se jí rozplynul jako mlha nad zmíněnou úžinou. Přesto Lenka Štěrbová nepropadá nějaké beznaději. Naopak, může se stát, že se tato pardubická plavkyně do Velké Británie vrátí a už tuto sobotu poplave směr Francie.

Všichni od vás očekávali úspěch, ovšem vy se vracíte s prázdnou. Může tato skutečnost nějak otřást psychikou mladého děvčete?

Mám výhodu, že jsem v minulosti byla na Kanálu už se čtyřmi plavci. Věděla jsem tedy, co dokáže počasí a zejména vítr nad Atlantikem za psí kusy. Počítala jsem se všemi variantami. Samozřejmě mě mrzí, že jsem neplavala. Věřím však v brzký návrat do Doveru. Když ne teď v sobotu, tak někdy v září. A když ne v tomto roce, tak někdy v budoucnu.

Když si to vezmete zpětně, mám na mysli peripetie s větrem, nejste ráda, že se plavba neuskutečnila?

No, když jsme se vraceli domů trajektem a já viděla ty bledé tváře na houpající se lodi, říkala jsem si, ještě že jsi do toho nevlezla (smích). Já mám ale výhodu, že mořskou nemocí netrpím.

Jak jste snášela neustálé odkládání plavby, až byla zrušena definitivně?

Opravdu to bylo buď , anebo. S napětím jsme každý večer očekávali zprávy od lodivoda. Magickou se v tomto ohledu stala osmá hodina. Největší napětí jsem cítila asi minulou sobotu, tehdy měl přijít konečný verdikt. Jenže nepřišel. Reg Brickell nám oznámil, že si máme zavolat ještě v neděli o půl osmé ráno. Ani v tuto dobu nám nedal jasnou odpověď s tím, že předpověď je nejasná, že se jede podívat na moře. Ve čtvrt na devět rozhodl o tom, že nepoplavu.

Z vašich slov vyplývá, že jste už večer věděla o situaci na příští den. Znamená to, že v jeho průběhu nemohlo dojít ke změně a vyslovení věty: Lenko, plavete.

Ale mohlo, nicméně jsme sledovali stejné internetové stránky jako náš lodivod, takže jsme tušili, jak se bude počasí vyvíjet. V těchto zeměpisných šířkách je to tak, že se vám nezmění za den počasí o sto osmdesát stupňů.

Takže jste si prakticky mohla na celý den udělat plán, aniž byste musela být připravena, že za pár hodin poplavete. Jak jste trávila volný čas?

Ráno jsme šli na pláž. Cesta trvala hodinu, další dvě jsme plavali v moři. No a pak jsme si naplánovali nějakou akci. Když už tam byla se mnou celá rodina, tak abychom ten čas nepromarnili. Například jsme navštívili hrad v Doveru nebo jeli za naším lodivodem do Folkestone. Rozhodně jsme se nenudili a někdy to čekání příjemně utíkalo.

Lenko je vám teprve šestnáct let. Máte teoreticky před sebou iks pokusů přeplavat kanál La Manche. Proč se za každou cenu snažíte dosáhnout vysněné mety v tomto roce?

Přestože je plavba v období silnějších proudů náročnější i nebezpečnější, raději bych šla do tohoto rizika už letos. Veškerou přípravu jsem totiž obětovala Kanálu. Úplně jsem vypustila bazénovou sezonu. Trénovala jsem pouze venku, neustále jsme hledali studenou vodu. Rovněž všechny tréninkové dávky byly uzpůsobeny Lamanšskému průlivu. Byla by obrovská škoda nezúročit potenciál, který momentálně v sobě mám. Představa věnovat tomu další celý rok mě opravdu děsí.

Pokud se počasí nad Atlantikem umoudří, může se stát, že poplavete už pozítří. Jenže v sobotu je na programu mistrovství České republiky v dálkovém plavání. V případě neúčasti byste mohla přijít o prvenství v Českém poháru. Nemáte trochu rozporuplné pocity?

Přiznám se, že mám. Na nejhorší variantu ani nechci pomýšlet. Může se totiž stát, že odjedu na Kanál a zase nebudu plavat. Doma neobhájím republikový titul a navíc mohu přijít o celkové prvenství v Českém poháru. Samozřejmě, že pokud poplavu, tak oželet domácí priority nebude tak strašné.

Střídání slabších a silnějších proudů se v těchto vodách děje po celý rok. Proč nyní uvažujete o těžší variantě?

Nemám šanci plavat v období, kdy jsou proudy mírnější. O ně je velký zájem a mnoho plavců už má zarezervované místo. Lodivodové mají zkrátka plno. Navíc v mém případě se startuje buďto ve dvě odpoledne nebo ve dvě noci. Je tedy více než pravděpodobné, že část případné plavby se bude odvíjet za tmy.

Jste připravena po fyzické i psychické stránce na to, že silnější proudy si s vámi budou pohrávat jako s „plastovým kelímkem“?

Myslím, že ano. Mým cílem je překonání kanálu La Manche, čas je vedlejší. Jestli budu ve vodě o hodinu déle, tak mě to nezlomí. Samozřejmě je lepší být ve vodě co nejkratší dobu, protože minimalizujete možnost změny počasí. Rovněž jsem smířena s o něco studenější vodou než za bílého dne.

Nebojíte se, že se v noci můžete ztratit doprovodné lodi?

Nemusím mít obavy. Budu mít u sebe dvě světelné tyčky. Jednu si dám za plavky na záda a druhou za gumu od brejliček. Nebude to sice moc příjemné, až mě opláchne vlna, ale v tomto případě účel světí prostředky. Posádka doprovodné lodě mě bude mít pod kontrolou. Na lodi je reflektor a v průzoru jeho světla se zase budu držet já.