„Zdravotní trable mě postihly čtyřikrát za sezonu a byly nejhorší, jaké jsem kdy zažil. Problém obvykle po měsíci odezněl, vrátil jsem se k závodění, ale za dva týdny jsem byl zase na začátku. Vždycky se to zopakovalo. Zlobila mě obě kolena najednou a k tomu několik úponů. Recidiva nejspíš vznikala proto, že se návrat do plného tréninku pokaždé uspěchal,“ vypráví o neradostném období rodák z Moravské Třebové.
Prožíval těžké chvíle nejistoty
Zjistilo se, že jednou z příčin byla záda, jimž nevěnoval takovou pozornost, protože se bolest projevovala jinak, a pak se jako ne vhodná ukázala změna kola a sedla. „Jedná se o citlivé záležitosti, s nimiž se musí vyrovnat spousta závodníků, kteří přechází do nového týmu. U mě to bohužel znamenalo vypadnutí prakticky na celou sezonu. Začalo to už loni v listopadu, pak to přišlo v lednu, v červnu a nakonec v srpnu,“ kroutí hlavou silničář, který včera oslavil třicáté narozeniny.
Nyní se už cítí stoprocentně fit, ale během uplynulých měsíců prožíval těžké chvíle nejistoty. „Byly o trpělivosti. Nepřestával jsem věřit a nepřipouštěl si černé myšlenky. Říkal jsem si, že se vrátím. Akorát jsem nevěděl, jestli to bude za týden, měsíc, nebo za dva. Jen víra mě udržovala nad vodou,“ přiznává König.
Příští rok chce všechno vynahradit
„V době, kdy jsem nemohl závodit, bylo pro mě těžké se dívat, jak kluci z týmu jezdí. Trochu jsem se stáhl, ale myslím, že to chápali. Hrozně rád bych všem příští rok výpadek vynahradil. Věřím, že po prvním povedeném závodě začne restart mé kariéry.“
Na říjnový etapák Kolem Turecka odjížděl s velkou neznámou. „Forma nebyla ideální. Průběh závodu jsem neviděl moc růžově. V Číně jsem už ale věděl, že jsem zpátky. Bolesti konečně zmizely. Pomohla mi speciální cvičení na posílení úponů, dostal jsem nové sedlo a změnili jsme ještě pár dalších věcí,“ říká s úlevou cyklista, který ve všech závodech Grand Tours skončil v první desítce: v roce 2013 dojel devátý na Vueltě, o rok později sedmý na Tour de France a v roce 2015 šestý na Giru d'Italia.
Přes zimu ho čeká těžká příprava. Zkraje listopadu ještě trénoval deset dní doma, ale nyní už pobývá ve svém cyklistickém domově Francii, kde chce jezdit i v pořádných kopcích. „Tady to už nešlo. Nedávno jsem jel čtyři hodiny v mlze a vlhku… Vzhledem k tomu, že tréninku musím dát maximum, je lepší jezdit v teplejším klimatu,“ pokračuje závodník, jenž by v příští sezoně rád jel dva závody série Grand Tours.
„Byla by škoda vynechat Giro d´Italia a chtěl bych jet i Tour de France. Rád bych týmu dokázal, že se na mě může spolehnout, ale nechci zatím nic potvrzovat. Všechno bude záležet na tom, čeho budu schopný. Nicméně prakticky odpočinkový rok se může projevit i pozitivně.“
Je hladový do tréninku i závodů
Bývalý člen elitní britské formace Sky je optimistou i proto, že od svého zaměstnavatele cítí podporu. „To je jedna z věcí, které mě motivují. Chci se vrátit v plné síle. Ne na stejný level, ale o něco výš. Musím stáji oplatit pomoc, jakou mi poskytla,“ plánuje jezdec, jehož kolegy v německém týmu Bora-Hansgrohe jsou například Polák Rafal Majka, krajan Jan Bárta nebo famózní slovenský šampion Peter Sagan.
„Období, kdy jsem nemohl jezdit, nebylo snadné, ale jedná se o momenty, které dokážou člověka posílit. Nechci se však srovnávat s těmi, kteří prožívají těžké životní situace. Šlo jen o kolena, ovšem ve sportovní kariéře to byl závažný a časově nespecifikovatelný zdravotní problém. Člověk si teď úplně jinak váží, když může bez bolesti vyrazit na kolo. Jsem v podstatě na začátku, hladový do tréninku i závodění,“ dodává.
