Představí se totiž i v deblkanoi a na háčku bude sedět jeho mladší bratr Petr. Zajímá vás důvod sourozeneckého spojení, když medaile bude asi viset příliš vysoko? Obrovskou motivací pro oba závodníky, jejichž otec se stal právě v Szegedu dvakrát mistrem světa, je osmé místo.

To by dvojici z Dukly Praha zaručilo, že se příští rok společně podívá na olympijské hry do Tokia. „Dostat se s bráchou na olympiádu je to nejdůležitější. Oželel bych kvůli tomu i medaili v singlu,“ přiznává starší z dvojice.

Premiéru na velké mezinárodní akci si Fuksovi odbyli letos v červnu na Evropských hrách v Minsku, kde obsadili šestou pozici.

Probojovat se na olympiádu

Hodně je povzbudilo, že na mistrovství republiky zajeli rychlý čas. „Tak doufáme, že nám to ještě pár dní vydrží a na mistrovství světa ukážeme, co v nás je. Bude to těžké, ale chceme se dostat do finále a probojovat se do Japonska,“ vypráví šestadvacetiletý Martin.

V Szegedu je nečeká nic snadného, ale Fuksovi, o jejichž trénink se dělí otec Petr a děda Josef, jsou bojovně naladěni. „V tréninku nám to docela jezdí. Vypadá to, že máme formu,“ přidává se Petr mladší, který letos získal na mistrovství Evropy v Račicích v kategorii do 23 let bronz.

První závodní kilometr čeká členy rodinného klanu v Szegedu ve čtvrtek, kdy se jedou rozjížďky. „Nejtěžší bude uspět v pátek odpoledne v semifinále,“ přemítá jednadvacetiletý Petr.

Zkušenější Martin si uvědomuje, že bude třeba i trocha štěstí na složení jízdy. „Několik lodí je kvalitních, a pak řada těch, které jsou na tom zhruba jako my. Ráno se budu snažit v rozjížďce singlu ušetřit nějakou energii, aby mi zůstalo co nejvíce sil na odpoledne,“ slibuje.

Spravit si chuť

Na kilometru bude obhajovat stříbro z loňského šampionátu v Portugalsku. Po sezoně bez vítězství v mezinárodním závodě je hladovější než obvykle. „Chci si spravit chuť, ale na druhou stranu necítím tlak, že bych měl navázat na titul,“ říká a ještě se vrací k deblkanoi.

„Proti dřívějšku, kdy jsem se připravoval jen na svoje starty, je to teď jiné, jezdím samé kilometry,“ vysvětluje s dovětkem, že neolympijskou pětistovku vynechá.

„Debl má svá specifika v rytmu, jezdíme rychleji než sám na singlu, ale velkou změnu to neznamená,“ připouští. Zatím jsou bratři v pohodě. Určitý neklid spíš čiší z jejich otce. „Na závodech je na něm znát nervozita. Až mě to někdy vytáčí,“ směje se Martin.

„Já tomu ovšem rozumím. Nikdo se stresu před vrcholnou akcí roku nevyhneme,“ dodává.