V druhé nejlidnatější zemi světa se od 13. do 19. ledna pokusí český národní tým pozemních hokejistek o senzační postup do Paříže 2024. V olympijské kvalifikaci ve více než milionové metropoli Ranchi narazí na Německo, Japonsko a Chile. Ve druhé skupině se utkají Itálie, USA, Indie a Nový Zéland. Tři nejlepší z celého turnaje si zajistí místenku na hrách pod pěti kruhy.

„Cukroví jsem o Vánocích jen ochutnávala, protože nás čeká obrovská výzva, které se musí obětovat hodně,“ nehřešila Semrádová.

České pozemní hokejistky skončily na domácím evropském šampionátu na druhém místě. Nyní si zahrají o olympiádu.
České pozemní hokejistky sní o olympiádě. Pomoci jim má finanční sbírka

Indie je pro celé družstvo exotickou destinací i velkou neznámou. Dlouhý let a změna časového pásma nebudou jedinými překážkami na cestě za olympijským snem. „Budeme toho muset zvládnout hodně i mimo samotný turnaj, abychom mohly předvést náš nejlepší výkon. Třeba věci ohledně stravy nebo hygieny,“ vykresluje rodačka z Prahy. „Měly bychom bydlet v hotelu, který vaří i evropská jídla. Na ulici nic ochutnávat nemůžeme. A pít budeme jen balenou vodu.“

Na každém detailu bude záležet. I tohle vštěpuje české reprezentaci irský trenér Gareth Grundie. Jeho taktická příprava je velice podrobná. „Prozkoumáváme jednotlivé hráčky soupeřek, abychom byly připravené na všechno. Abychom věděly, co která na hřišti dělá, jak proti ní hrát,“ podotýká Semrádová. „Potkáme týmy, proti kterým jsme téměř nikdy neměly možnost hrát, protože my nastupujeme v divizi B mistrovství Evropy. Naše mise je složitá, ale někde se začít musí. Jako hlavní cíl jsme měli olympiádu 2028, ale když se naskytla šance už nyní, dáme do toho všechno.“

Příprava byla jedna z nejtvrdších, kterou reprezentantky pamatují. Zahrnovala i přípravný zápas v Nizozemsku proti mistryním světa do 21 let nebo duel proti mužům v Praze. „Hodně jsme se soustředily na fyzickou připravenost, v tom je největší rozdíl mezi béčkovou a áčkovou divizí mistrovství Evropy. Limitovaly nás finance ve výjezdech i náš osobní čas, protože jsme amatérky. Většina z nás pracuje nebo studuje. Naštěstí se to podařilo skloubit,“ těší záložnici ligové Pragy.

Ačkoli je jí teprve dvacet let, necítí se v národním družstvu úplně nováčkem. V dospělé reprezentaci nastupuje už od sedmnácti. „Máme obecně docela mladý tým,“ tvrdí hráčka, která měří 160 centimetrů. „U nás není tak velký rozdíl mezi malou a vysokou hráčkou, nejlepší světové hokejistky jsou ovšem vysoké všechny. Mají výhodu v běhu i síle.“

Kontakt s pacienty ji naplňuje

Semrádová studuje druhý ročník 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nejen spoluhráčky se jí ptají na záležitosti kolem jejich zdraví. „A já jim většinou nedokážu dát úplně smysluplnou odpověď, protože zatím umím hodně málo,“ říká. „První ročník mi přišel hrozně náročný, hlavně anatomie. Učila jsem se každou volnou chvíli, při tom bych přípravu na olympijskou kvalifikaci nezvládala. Druhák se mi zdá o trošku snadnější.“

Původně chtěla studovat na fyzioterapeutku, ale když si četla knížky o lidském těle, začalo ji lákat komplexní studium lékařství. „A moc mě to baví, lidské tělo je mi díky sportu hodně blízké,“ svěřuje se studentka, jejíž maminka pracuje ve farmaceutické firmě. „Praxi máme v Motole, kontakt s pacienty mě naplňuje. Samozřejmě, k medicíně patří i smutné příběhy a osudy, ale líbí se mi, že můžeme člověka pozitivně ovlivnit.“

Zdroj: Youtube

Lyžování, běžkování i jízda na kole šly během přípravy na olympijskou kvalifikaci stranou. A na knihy nebo seriály bude mít Semrádová čas zase až v létě. A nerada by ze studijních důvodů prozkoumávala indické zdravotnictví při turnaji turnajů, který ji se spoluhráčkami v Ranchi čeká. „Doufám, že nemocnici se tam všechny vyhneme.“

Zato olympiádě se české pozemní hokejistky vyhnout nechtějí.