Rychlejší než potetovaná Bahrajnka byly už jen světové rekordmanky z osmdesátých let minulého století. Na prvním MS 1983 v Helsinkách zaběhla Češka Jarmila Kratochvílová nevídaný čas 47,99. O dva roky později při Světovém poháru v Canbeře ji výkonem 47,60 překonala Marita Kochová z tehdejší NDR.

Od té doby čtvrtkařky tak rychle neběžely. „To je šílené,“ hlásila po finále na stadionu Chalífa překvapeně Naserová. „Už jsem tady získala bronz ve smíšené štafetě a doufala, že to ještě zlepším. Ale teď jsem mistrem světa!“ zalykala se štěstím rodačka z Nigérie, která reprezentuje malý ostrovní stát v Perském zálivu. 

„Těžko hledám slova, abych popsala, jak se cítím. Je to prostě šílené. Jen křičím na celé kolo, jak jsem šťastná,“ vznášela se v oblacích sprinterka, která si vylepšila osobní rekord o neuvěřitelných 94 setin sekundy. Na otázku, zda by mohla zaútočit na rekord Kochové, odpověděla: „Všechno je možné.“

Jedna z vycházejících hvězd

Rovněž Millerová-Uibová byla spokojená. Hlavně s časem. „Běžet takový čas a nevyhrát, je něco neuvěřitelného. Chybou bylo, že jsem si ji nechala příliš utéct. Mám ale výborný osobák, takže musím být spokojená. Udělala bláznivý závod,“ říkala olympijská vítězka z Ria, která se zlepšila o šest desetin.

Naserová je jednou z vycházejících atletických hvězd. Letos je neporažená v třinácti závodech včetně rozběhů a semifinále. Na MS 2017 v Londýně doběhla druhá, loni prohrála jediný závod v Monaku, kde ji porazila právě Shaunae Millerová-Uibová. Minulou sezonu pak zakončila vítězstvím na Kontinentálním poháru v Ostravě.