Co si budete nejvíc pamatovat z utkání s hvězdnou Amerikou?
Doufám, že všechno. Byl to zápas, který by se neměl zapomenout. Skvělá atmosféra, neuvěřitelné množství českých vlajek a českých fanoušků. Podporu jsme opravdu cítili a slyšeli na hřišti, i když to pro ně muselo být náročné. Začaly to u hymny, kdy jsme si opravdu uvědomili, že tady jsme, že hrajeme proti USA. Pak první koše a další věci. Budeme si to pamatovat do konce života.

Užili jste si zápas a splnili si sen?
Jo, aby nás úplně nesmetli, abychom neodcházeli se svěšenými hlavami. A hlavně si to užili fanoušci, chceme jim hrozně poděkovat, přijelo jich strašně moc. Tolik jsme nečekali ani v nejdivočejších snech. Nádherný pocit.

Překvapivě jste vedli 11:7?
No jo. Klasický pískej konec (směje se). Samozřejmě, každý zápas začíná za stavu 0:0. Když se povedou první akce, tak se daří. Ale věděli jsme, že to bude o těžké práci a nasazení po celých čtyřicet minut. Nicméně jsme na ně nastoupili absolutně beze strachu. Jasně, respekt jsme měli, ale ne strach. To byl první splněný pokyn.

Jaké u vás převládají pocity?
Převládá taková lehká spokojenost. Tenhle zápas byl přece jen tak trochu za odměnu. Teď začíná seriózní práce, začít vyhrávat zápasy. Ukázali jsme, že na mistrovství světa patříme. Že nás nepřejeli, že můžeme s USA místy i hrát. Teď jen začít vyhrávat.

Bral byste prohru s USA o dvacet jedna bodů před zápasem?
Asi jo. Tak nějak by to bylo v pořádku…

Říkáte začít vyhrávat. Teď pro vás začíná turnaj?
Určitě, opravdový turnaj a skutečný basket začne s Japonskem, to je soupeř pro nás. Amerika hraje úplně jiný basket, v podstatě žádné signály, vezmou míč a hrají jeden na jednoho. Nebo si postaví clonu. Ubránit jejich stop jump je skoro neřešitelná věc.

Jak hráči soupeře působili na hřišti mimo hru?
Úplně v pohodě, ukázali, že jsou profesionálové. Poděkovali za dobrý zápas, my jim taky, popřáli nám hodně štěstí. Ten výběr sem nepřivezl největší hvězdy. Chovali se ale pokorně, neměli problém prohodit na hřišti pár slov, na hřišti panoval vzájemný respekt.

Nenapadlo vás někdy, přes koho střílíte?
Ani ne, to člověk v tu chvíli nemůže tolik vnímat. Pak by myslel na blbosti, ne na basket.

Koho bylo nejtěžší bránit?
Myslím, že se shodneme všichni na Walkerovi. Kemba má neuvěřitelně rychlý první krok. Je tak silný na nohou, když se zastavil, mohl z toho udělat čtyři další věci. Pokud, potřebovali dát koš, prostě ho dal.

A co jeho kolega na rozehrávce Donovan Mitchell?
Je to podobný hráč. Jen byl Walker vidět víc, měl míč častěji v ruce. Kemba je hvězda už teď, Mitchell bude All star příštích deset let. Vůbec bych se nedivil, kdyby přišlo nějaké MVP. To bude možná ten hráč, u kterého si řekneme, že jsme mohli proti němu hrát.

Co vás překvapilo herně?
Nevím, jestli to bylo naším herním stylem, ale čekal jsem víc jejich protiútoků. My jsme to extrémně zatahovali a slušně doskakovali, takže neměli šanci. Čekal jsem, že budou víc valit dopředu, jinak byla agresivita a další věci podle očekávání.

Mohou Američané s touto hrou ovládnout celé MS?
Bavili jsme se o tom na lavičce. Já si myslím, že zapnou. Nebyli podle mě v plném módu, nejezdili tak, jak by mohli. Hodně točili sestavu, skoro nikdo kromě Walkera nevydržel déle než pět minut. Až se trošku sladí, budou lepší. Nicméně s takovým výkonem by je Srbové sfoukli jako svíčku. Ale proti nim bude výkon USA úplně jiný.