Nejrychlejší muž totiž dokázal prolomit hranici světové třídy – jedné hodiny. Keňan Roncer Kipkorir Konga předvedl čas 59:42, a to nebýt špatného odbočení krátce před cílovou rovinkou, mohl být o poznání spokojenější, protože by to patrně stačilo na vylepšení jeho osobního rekordu (59:38).

„Bohužel mě to zbrzdilo. Asi jsem tam nechal pět vteřin. Dal by se zaběhnout rychlejší čas, ale hodně foukalo proti. Nicméně za čas pod hodinu jsem rád,“ prohlásil první muž v cíli. Závod se nevyvedl jeho krajanovi, pražskému vítězi z let 2018 a 2019. Benard Kimeli doběhl šestý téměř minutu za Kongou.

Vebr se v konci přetahoval s Homoláčem

Primát mezi Čechy patří nadějnému Patrikovi Vebrovi. Na trati polovičního maratonu zažil debut, a tak si časem 1:05:42 si vytvořil základní osobní maximum a skončil jedenáctý. O dvě vteřiny za ním doběhl Jiří Homoláč (1:05:43).

„Jsem strašně rád, že jsem dokázal být z našich první. V konci jsme se přetahovali s Jirkou Homoláčem, který je skvělým bojovníkem. Bylo to super, ale upřímně jsem pomýšlel na lepší čas. Výkon pod 65 minut je standard pro univerzitní hry v Číně a ten bych chtěl v nějakém jiném závodě zaběhnout,“ prozradil v televizním rozhovoru čtyřiadvacetiletý běžec.

Jihoafričanka Caster Semenyaová na Kontinentálním poháru v Ostravě
Ochrana ženského sportu. Světová atletika dala stop transgender závodnicím

Mezi ženami kralovala favorizovaná Keňanka Irine Jepchumbaová Kimaisová. Vedoucí žena letošních světových tabulek zvládla trasu dlouhou 21,0975 km v čase 1:06:01, ale v cíli ji museli křísit zdravotníci, jak byla vyčerpaná.

Stewartové se běželo strašně

Nejrychlejší Češkou se stala Moira Stewartová. Doběhla sedmá (1:12:43) před další reprezentantkou Terezou Hrochovou (1:13:07). Prvně jmenované se tak nevydařil útok na hranici 72 minut, o němž v minulých dnech mluvila, a tak spokojeností nezářila.

„Od začátku se mi běželo strašně. Před závodem jsem trochu bojovala se střevními problémy, nešla jsem do toho dobře naladěná. Bylo to hodně na morál. Poslední čtyři kilometry mi úplně vybouchly nohy a mlela jsem z posledního. Nejsem si jistá, jestli jsem úplně ve formě. Tohle mi nestačí ani k účasti na mistrovství světa,“ krčila rameny.

Jaroslava Valentová nad laťkou
Na flop jsme zírali s vykulenýma očima, vzpomíná na Fosburyho Jaroslava Řezáčová

Za svým osobním českým rekordem 1:10:14 zaostala výrazně. „Přišlo mi, že se vítr točí všude. Vodiči se mi snažili co nejvíc pomáhat, aby mě před ním ochránili, ale nejsou stěna. Vítr jsem cítila vždycky,“ konstatovala.

Nakonec našla i pozitiva. „Byla jsem překvapená z fanoušků, vyplnili skoro celou trať, prázdných míst bylo málo. Fandili také běžci, které jsme míjeli. Divila jsem se, že měli takové množství energie a při běhu nám stačili ještě mávat.“