Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na dlouhé štreky bude čas po kariéře

PŘEŠTICE - Fotbalový harcovník Karel Rada v tak trochu jiném rozhovoru o motorkách a všem kolem nich.

13.8.2007
SDÍLEJ:

Druhá, motorkářská tvář fotbalového světoběžníka Karla Rady. Se svým upraveným chopprem na dlouhou a bezstarostnou jízdu teprve čeká. Kam jeho cesta povede? „Na jih, za teplem,“ říká stoper pražských Bohemians 1905.Foto: DENÍK/Vlastimil Leška

Kdysi jsem na jedné motorkářské akci potkal člověka v kožených kalhotách, vytahaném triku. Byl stejný jako ostatních dalších padesát lidí v onom prostoru. Jenže tenhle člověk se přeci jen o něco lišil. Nerad bych někoho z party těch chlapů a žen podceňoval, ale tenhle muž si asi jako jediný z nich podal ruku z anglickou královnou Alžbětou. Fotbalový obránce, vicemistr Evropy z roku 1996 a fotbalový světoběžník Karel Rada. Západočech, rodák ze Stráže u Tachova, který prošel v Plzni fotbalovou školou legendárního mládežnického trenéra Josefa Žaloudka a později hráč Dukly, Olomouce, Slavie, Frankfurtu, Teplic a nyní Bohemians Praha 1905. A také letní pohodář na silné motorce.

Jak jste se vlastně dostal k motorkám?

Bylo to v Německu. Při mém angažmá ve Frankfurtu. Bydleli jsme u jednoho člověka, staršího, který jednu motorku vlastnil. Tenkrát jsem tak nějak po ní začal pošilhávat. On na ní potom kvůli věku začal jezdit míň a míň, až přestal úplně. A tak jsem si ji od něj koupil a začal jezdit.

Aha. Čekal jsem, že jste se jako kluk proháněl na pionýrech a „fichtlech“…

Ale tak to určitě. Možná tam to začalo doopravdy. Měl jsem takového toho jak se to jmenovalo? Simson. Jo, červenýho. A řádili jsme na něm po vesnici.

Nyní ale předpokládám, máte o něco silnější stroj?

Jezdím na Choppru. Yamaha, Viragio. Jedenáctistovka.

Patříte teda spíš mezi ty jezdce, které láká spíše než rychlost krása samotné projížďky?

Určitě. Nikdy jsem nějak nevyhledával rychlostní souboje, nebo rekordy. Raději v klidu na velkém stroji. Kryté rychlostní motorky mě nikdy nijak moc nelákaly.

K podobným motorkám nesporně patří i dlouhé výlety á la Jack Nicholson a Denis Hopper ve filmu Bezstarostná jízda. Už jste něco podobného absolvoval?

Zatím k tomu nebyl moc čas. Spoustu ho spolyká fotbal. Sezona bývá dlouhá. Letní pauza je krátká. A volno, které mám, chci co nejvíce věnovat rodině. S tím je spjatá i dovolená a čas, který bych při takové cestě trávil. Ale třeba jednou. Určitě to láká. Proč ne.

A kam by tedy vedl cíl vaší trasy?

Na jih Evropy. Za teplem. Viděl bych to na větší počet lidí. Parta, která společně vyrazí. Samotný bych nejel na tak dalekou cestu. Navíc motorkářství je s partou lidí vlastně spojené. Když se vyráží na akce, tak to bývá vesměs ve vícero lidech.

Jakou nejdelší štreku jste si na motorce zatím teda dal?

No asi od nás z Přeštic u Plzně, kde bydlím s rodinou, do Teplic. Určitě přes dvě stovky kilometrů. Za den. Na delší jsem se zatím nedostal.

Údajně patříte do jedné skupiny teplických motorkářů?

Jo. Dostal jsem se k nim při angažmá v Teplicích. V té partě je například třeba i Tomáš Krulich, kytarista z Kabátů. Kluci chodili často do Teplic na fotbal. Potkali jsme se tam a nějak dali dohromady.

Scházíte se spolu pravidelně?

To se vrátíme zpátky k fotbalu. Podle toho jak je čas. Občas na nějakou tu akci dorazím.

Je třeba cítit, když se potkáte s ostatními motorkáři, že máte za sebou bohatou fotbalovou kariéru?

Vůbec. Právě na těchto setkáních je úžasné, že nepoznáte, kdo z těch kluků a holek je inženýr, doktor nebo obyčejný dělník. Je to o tom, kdo se jak chová. Jaký je.

Přesto. Vy přeci máte známější obličej. Nechtějí třeba vědět, jaké to je potkat se s anglickou královnou?

Možná, občas někdo vyprávět chce. Tomu se nebráním. Rozhodně si ale nechci na nic hrát.

Už jste svezl na motorce děti?

Kolem baráku. Na delší trasu si budou muset ještě počkat. Ale vždycky když motorku vytáhnu z garáže, tak na ni naskáčou a chtěj svézt.

Jak berou váš koníček trenéři. Nebojí se o vás?

Měli by? (smích)

Myslel jsem třeba kvůli možnému zranění…

O tom to není. Nehodu můžete mít v autě, na kole, kdekoliv. O zranění ani nemluvě.

Prý vlastníte na Tachovsku rybník s kempem. Jak jste se k tomuto dostal?

Vidíte, nikdo o tom moc neví. (smích) Bydlí tam rodina. Táta kousek vedle celý život pracoval. Tak jsem to pořídil a teď to tam otec spravuje. Chtěli bychom to zprovoznit i na zimní období.

Je to jedna z variant další „obživy“ po konci profesionální fotbalové kariéry?

Proč ne. Vůbec bych se tomu nebránil. (smích)

13.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Miloš Zeman jmenoval 13. prosince na Pražském hradě menšinovou vládu Andreje Babiše.
16 20

Babišovi ministři převzali jmenovací dekrety a začali pracovat

Kandidáti na prezidenta
4 16

Soud zamítl stížnost. O hrad tak bude bojovat všech devět kandidátů

Nymburská lávka je definitivně uzavřena! Není bezpečná, rozhodli radní

Přesně v 15.37 ve středu prošla po nymburské lávce pro pěší poslední chodkyně. Vzápětí tři muži instalovali na kraj lávky kovovou mříž s cedulí zákazu vstupu chodcům. Je to výsledek jednání radních, kteří z bezpečnostních důvodů nechali lávku uzavřít.  

Lidé nejsou otroci. Papež kritizoval práci v neděli

Podle papeže Františka je poslední den v týdnu pro církev dnem radosti a bez práce. Hlava církve tak dnes na generální audienci obhajovala právo na nedělní odpočinek. Zprávu přinesla agentura AFP.

Babiš chce v budoucnu do Libye poslat české vojáky. Kvůli migraci

Premiér Andrej Babiš (ANO) by chtěl, aby Česká republika perspektivně poslala do Libye vojenskou jednotku na ochranu hranice této země. Úkolem vojáků by byl boj proti migraci. Nyní Česko plánuje na pomoc Libyi poslat peníze. Babiš to dnes řekl novinářům po uvedení nové ministryně obrany Karly Šlechtové (za ANO) do úřadu. 

DOTYK.CZ

Po stopách zvířecích emocí. Rozumíme jim vůbec?

Zvířata jsou nám daleko bližší, než jsme ochotní si připustit. Prožívají si svá malá i velká citová dobrodružství. Nejsou jim cizí radost, smutek, strach ani láska. Fakt, že kohout umí svým slepicím lhát, že zvířata dokáží jednat nezištně a že veverky jsou vychytralé zlodějky, by ještě před několika lety lidé považovali za fantazírování. Zkušený německý lesník Peter Wohlleben, milovník přírody, se vydává po stopách zvířecích emocí, jež utvářejí jejich pestrý svět.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT