Největším dopingem Ginzburgovy party je účast Tomáše Satoranského na hřišti. Zato jeho absence přivádí tým do stavu nemohoucnosti, dezorientace a zmatené komunikace. Tedy stavů, která naopak narkomany provází. Jak se tým neobejde bez svého lídra, bez jeho vítězné aury, bez jeho energie, bez jeho sebevědomí, bez jeho nezdolné vůle vyhrávat, odhalil v plné nahotě domácí EuroBasket.

Efekt na hřišti

Když nehrál, nebo nebyl zdravotně fit, vypadali jeho spoluhráči, jako kdyby byli spolu na hřišti poprvé. Jakmile se „Satymu“ dařilo, najednou se dařilo všechno rovněž jim. Skoro to vypadalo, že to dělají snad naschvál, aby potvrdili slova o výjimečnosti duše týmu. Anebo chtějí změnit starou pravdu, která říká, že každý je nahraditelný. V případě Tomáše Satoranského opravdu dostává toto rčení vážné trhliny.

Basketbalisté porazili Izrael a postoupili do osmifinále
Veselý smeká klobouk před parťákem: Jsem rád, že je Saty takový blázen

„Saty“ je pro českou reprezentaci nenahraditelný!