„Spar je jeden z největších sponzorů evropské atletiky. Můžete se o tom přesvědčit i při závodech. Logo je na startovních číslech, kde mají místo pouze dva nejvýznamnější sponzoři. Navíc v Intersparu běžně nakupuju. Tak proč bych ho nemohl propagovat?“

Elektroniku? Tu kupuju rád

Ochotně pózuje vedle papírové figuríny v životní velikosti. Své jméno právě spojil s obchodním řetězcem Spar. „Už jsem zvyklý, že se někde vidím. Zasměju se tomu, syn Štěpán řekne: „Hele tatínek“ a jdeme pryč,“ povídá desetibojař Roman Šebrle.

Znamená to, že se teď v jiném obchodním řetězci nemůžete ukázat?

Ne, neznamená. My jezdíme do Sparu na Zličín, máme to kousek od domova, ale když někdy něco potřebuju, nakoupím klidně jinde.

Dokážete na Zličíně strávit celý den?

Určitě, ale ne na jednom místě. Podíváme se všude možně. I když já vlastně nakupuju nerad, s výjimkou elektroniky.

Nic jiného nenakupujete?

Už jen potraviny a to je asi všechno. Zbytek obstará manželka.

Jaký byl zatím váš nejšílenější a nejdražší nákup?

Nijak zvlášť nevyhazuju. Koupím si jednou za čas, co chci a o čem si myslím, že je dobré.

A nejšílenější nákupy?

S Evčou, plný vozík k prasknutí, za pět tisíc a víc. Ale pak je zato přecpaná lednička. Teď možná poznáte nákupní centrum i z druhé strany, v rámci smlouvy. Uvidíme vás za kasou? Určitě nějaké ptákoviny vymyslíme. Zrovna tohle by mi nevadilo.

Ročně vydělá na reklamě 15 milionů korun, spočítal David Trávníček z jeho marketingového agentury SportInvest. Mezi českými velikány z individuálních sportů je s tímto „výdělkem“ unikátním zjevem, společně s lyžařkou Neumannovou nebo lyžařským akrobatem Valentou. Přesto ani on, ani žádný český individuální sportovec v současnosti není a nemůže být celosvětovou reklamní hvězdou typu Beckhama, Šarapovové nebo Agassiho. Proč?

Nabízejí se hned dva hlavní důvody. Je z Česka, což není lukrativní destinace pro celosvětovou reklamu. Navíc desetiboj není disciplínou, která by oslovila celý svět natolik silně, jako třeba sprinteři na stometrové distanci.

Ještě hůř je na tom s reklamou většina českých fotbalistů. „Nejde to dohromady. V Česku je malý trh. Sumy, které jsme pro ně schopni zajistit, nejsou vzhledem k jejich příjmům zajímavé, aby jim věnovali čas,“ už kdysi přiznal Marek Rejman z marketingové agenturyGSMA.

Výjimkou byli Poborský a Rosický, ti účinkovali v celosvětových kampaních na kopačky. „To byla slušná smlouva,“ přiznal Poborský. A králem mezi nimi je nyní Petr Čech, s ročním příjmem za reklamu okolo 25 milionů korun.

Přitom třeba v Anglii mají fotbalisté úplně jiné postavení. Jejich příjmy z reklam se šplhají klidně i k desítkám milionů eur ročně. David Beckham inkasuje 18,4 miliony. Podobné je to na ostrovech i v dalších sportech.

Většina českých olympijských medailistů naopak na svém úspěchu zbohatla ještě mnohem méně než Šebrle či Neumannová. Stříbrný muž z turínské olympiády, běžec na lyžích Lukáš Bauer se v reklamách téměř neobjevuje. Jeho příjem v penězích se odhaduje maximálně na milion korun ročně. Také suma, kterou dostala stříbrná jachtařka Šmídová za svůj televizní spot, nepřesáhla milion korun.

A bronzoví deblkanoisté z Atén 2004, duo Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek o podobnou reklamu ani nezavadili. „Nikdy nám nikdo žádnou takovou nabídku nedal,“ potvrzuje Štěpánek.

Záleží na tom, jestli se olympijští medailisté stanou doma i celonárodními celebritami, jestli mají navrch i charisma. „A Šebrle s Valentou takové celebrity jsou,“ říká sportovní manažer Marek Miláček.

Přesto je mezi českými firmami a nadnárodními řetězci, působícími v Česku, o reklamu se sportovci stále větší zájem než například s herci. „Chceme být nejlepší na světě, stejně jako je Roman Šebrle. Proto vzniklo tohle spojení,“ míní ředitel marketingu a nákupu v České republice Johannes Holzleitner.

Co z toho vyplývá? Chcete–li peníze, vyhrajte a navrch se staňte celebritou. Nestačí být jen sportovní hvězdou, je třeba být tváří televizní obrazovky, potřásat si rukou s politiky, prostě být na očích.