Svěřenkyně trenérky Petry Škábové dál potvrzuje, že květnový titul z ME v Budapešti nebyl náhodný. Koneckonců nejlepší Evropankou byla i pod pěti kruhy, ale že by si mohla v Neapoli vylepšovat osobní rekordy, to nepředpokládala.

„Vždyť jsem v krátkém bazénu závodila naposledy před rokem. Ani jsem neměla v hlavě osobáky. Akorát jsem si říkala, že časy vypadají dost rychlé. Až když mi začaly do mobilu chodit zprávy od Péti, došlo mi, že se jednáo české rekordy,“ culila se jednadvacetiletá rodačka z Prahy, která stanovila nová maxima ve třech kraulařských disciplínách.

Čím to tedy podle vás bylo?
Tělo si prostě pamatuje tréninky a výkonnost šla v jednotlivých závodech nahoru. Vůbec jsem ale nečekala, že by to mohlo jít takhle rapidně.

Čeho si nejvíc ceníte?
Asi zkušeností. Ať už to, jak jsem závody zvládala, protože se jednalo o třeba o tři starty během dvou hodin. Nebo když jsem dohmátla první a nejednalo se o rychlý čas, byla jsem i tak spokojená, protože jsem pomohla družstvu.

Měla jste nějaké očekávání, probíhalo to podle představ?
Trochu jsem se obávala, že budu pomalá, jelikož jsem po olympiádě měla volno. K tomu přišly i nějaké zdravotní komplikace a bála jsem se, abych si neudělala ostudu. Ale týmová atmosféra dokáže strašně moc. Předčilo to moje očekávání.

Jak jste se vypořádávala s nepřítomností trenérky?
Denně jsme si psaly. Jednalo se o první velkou akci, kde jsem byla bez ní. Dokázala mi i na dálku poradit, ale naučila jsem se i nějaké novinky od cizích koučů. Zvykla jsem si na komunikaci v angličtině.

V jakém směru jste ještě nasbírala nové zkušenosti?
Pro mou další kariéru byla účast v ISL ohromné plus. Zažila jsem dva starty během pěti minut. Tělo se naučí pracovat pod tlakem a s vyčerpáním. Závodila jsem s absolutními špičkami. Už nebudu nervózní, až budu vedle nich stát na šampionátu.

Jak na vás působily největší světové hvězdy?
Všechny jsou v pohodě. Jsou to normální holky, byly jsme jedna parta.

Neměla jste zkraje trému?
Byla jsem hodně nervózní, protože jsme na olympiádě i ME závodili bez fanoušků. V Neapoli ale bylo bouřlivé prostředí. Všichni Italové pochopitelně fandili Frederice Pellegrini. Před startem byl v bazénu neskutečný řev. Snažila jsem se to zvládnout a jsem ráda, že se to povedlo.

Letos vás v krátkém bazénu ještě čekají oba šampionáty i ISL. Jak se k tomu postavíte?
Co se týká dalšího programu, nejspíš se zaměřím na mistrovství světa. Ráda bych v Abú Zabí bojovala o finále. A když se do něj dostanu, může se stát všechno. Na Evropu v Kazani nebudu speciálně ladit. ISL beru jako součást přípravy, zapadá mi to do plánu a zjistila jsem, že to tak funguje.

Vnímáte, že díky evropskému zlatu a olympijskému finále zřejmě prožíváte životní sezonu?
Doufám, že jsem si nenastavila laťku moc vysoko… Jak na stovku, tak na dvoustovku jsem se zlepšila docela dost. Čtyřstovku nebudu komentovat, to je takový doplněk. Jednotlivé výsledky ale nechci spojovat. Krátký bazén je něco jiného. Posun v něm je úměrný tomu, co se odtrénovalo. Snad se to projeví v příští letní sezoně.