Svědčí o tom i poslední vývoj. Světová antidopingová agentura (WADA) v září po třech letech vrátila akreditaci své ruské „dceři“ RUSADA s tím, že v Moskvě došlo při potírání dopingu k zásadnímu pokroku. Ve světě to sice vyvolalo bouři nevole, šéf WADA Craig Reedie ale chtěl dát najevo vstřícnost.

S Rusy se dohodl, že moskevská laboratoř do konce roku poskytne údaje o prováděných testech ruských sportovců, klíč k rozkrytí celého skandálu.

Mlčíčí Kreml 

Výsledek? Rok skončil a ruská strana nic nedodala. Reedie, který ještě před pár týdny ubezpečoval, že vše klapne, je jako opařený. „Určitě je to hořké zklamání,“ uvedl na Nový rok.

Delegace WADA si pro slíbené informace ze systému LIMS přijela do Moskvy už v listopadu, jenže ruské úřady začaly tvrdit, že komisaři nemají pro stažení dat příslušná oprávnění. Zástupci WADA tak před Vánocemi odjeli domů s prázdnou.

Ve vedení RUSADA propukla (oprávněná) panika, její šéf Jurij Ganus se dokonce obrátil s prosbou o pomoc na prezidenta Vladimira Putina. „Stojíme na okraji propasti,“ vzkázal emotivně do Kremlu. Marně.

Ganus dobře ví, o co jde. Jeho organizace totiž může být znovu suspendována. „Pokud přijdeme o svůj status, povede to k izolaci ruského sportu. Současná situace není udržitelná,“ uvedl.

Současné vedení RUSADA se možná opravdu snaží o napravení chyb z minulosti, o ruském sportu jako celku to říct nelze. Oficiální místa nikdy naplno nepřiznala, že v zemi probíhal rozsáhlý a státem řízený dopingový program. A teď o tom mají dodat laboratorní důkazy?

Otazník nad Tokiem

Poslední události dost zpochybnily upřímnost ruských snah o nápravu. Výstižně to popsal Travis Tygart, šéf americké antidopingové agentury: „Celé je to k smíchu. WADA v září proti vůli sportovců i veřejnosti vrátila Rusům akreditaci s tím, že oni dodají důkazy o státním dopingu. Lhůta teď vypršela a nikoho nepřekvapuje, že ji ignorovali.“

Rusko bylo vyloučeno ze zimní olympiády v Pchjongčchangu a teoreticky je možné, že podobný trest může přijít i před letními hrami v Tokiu za dva roky. Jenže šéf Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach to vidí jinak.

„Rusko už si trest odpykalo,“ uvedl Bach, který se v minulosti opakovaně stavěl proti přílišným protiruským sankcím. Otázkou tak zůstává, kdo (nebo co) přiměje Rusy k opravdové nápravě.

Čtyři roky rozplétání skandálu
Únor 2014: Ruská výprava získává na zimní olympiádě v Soči rekordních 33 medailí, o třináct z nich později přijde.
Prosinec 2014: V televizním dokumentu stanice ARD se tvrdí, že většina špičkových ruských sportovců dopuje.
Listopad 2015: WADA publikuje zprávu, podle níž v ruské atletice funguje rozvětvený systém státem řízeného dopingu.
Květen 2016: Bývalý šéf moskevské antidopingové laboratoře Rodčenkov přiznává, že v Soči podváděly desítky Rusů.
Červenec 2016: Tzv. McLarenova zpráva uvádí, že státem řízený doping v Rusku funguje už čtyři roky a týká se většiny letních i zimních olympijských sportů.
Srpen 2016: MOV odmítá vyloučit Rusko z olympiády v Riu, zákaz startu ale dostávají ruští atleti.
Prosinec 2016: WADA publikuje druhou část McLarenovy zprávy, podle níž se na ruském dopingovém programu podílelo přes 1000 sportovců.
Únor 2018: Rusko je vyloučeno ze zimní olympiády v Pchjongčchangu, pod neutrální vlajkou tam nakonec startuje 169 „prověřených“ sportovců.
Září 2018: WADA vrací akreditaci ruské antidopingové agentuře RUSADA, což vyvolává vlnu ostré kritiky.