A není to kvůli touze po pravém vídeňském řízku a Sachrově dortu. Obě krásky totiž letos mají skvělou formu a nemalé ambice. „Ale světová špička je strašně vyrovnaná,“ uvědomuje si Sluková. S parťačkou už letos byly druhé na turnaji v Poreči a třetí v Riu, navíc se naučily mnohem lépe zvládat kritické chvilky.

S dosavadním průběhem sezony jste asi hodně spokojené. Nebo ne?
Markéta Sluková Nausch: Sezona je až nad očekávání. Z osmi turnajů jsme získaly dvě medaile, na dalších jsme skončily pokaždé do desítky. Ještě cennější je ale naše předváděná hra a také stabilita výkonů. Je vidět, že jsme přes zimu odvedly kus práce a zase jsme se posunuly. Dokázaly jsme, že patříme do top ten světového žebříčku.
Barbora Hermannová: Nejvíc mě těší, jak jsme se zlepšily po mentální stránce. Na tom hodně pracujeme. Díky tomu dokážeme otočit zápas, i když se nám zrovna nedaří. Nezabalíme to, ale naopak se semkneme, zatneme zuby a otočíme to.

V čem vám pomáhá spolupráce s mentální trenérkou?
B.H.: Děláme různá cvičení, dostáváme různé úkoly. Jde o to, abychom spolu na hřišti komunikovaly i ve chvílích, kdy se právě nedaří. S naší koučkou Kačkou hodně pracujeme na tom, abychom měly myšlenky pod kontrolou. Když to totiž nejde, člověk si začne nadávat a říkat si, to jsem ale blbá, že jsem to zkazila. Jenže v tu chvíli je důležité na to nemyslet, odfouknout to pryč a soustředit se na hru. Tolikrát už se nám letos stalo, že jsme prohrávaly třeba 8:15 a byly jsme schopné to otočit, protože jsme se na to soustředily a byly pozitivní.

Vyplatilo se vám, že jste v zimě nešetřily na investici do přípravy?
B.H.: Určitě. Příprava byla dlouhá, ale Simon (Nausch, trenér dvojice a manžel Markéty, pozn. red.) měl strategii, že nebudeme šetřit. Nemá smysl nechávat si peníze na později. Byly jsme v USA na tréninkovém kempu společně s olympijskými vítězkami Laurou Ludwigovou a Kirou Walkenhorstovou z Německa. Jsou to skvělé holky, vůbec nemají nos nahoru. A jejich kouč Jürgen Wagner dovedl k olympijskému zlatu jak chlapy, tak holky, takže je toho spoustu, co od něj pochytit.

Leckdo od vás teď bude po skvělých výkonech čekat medaili z mistrovství světa. V žebříčku jste vysoko, budete díky tomu šesté nasazené. Je medaile reálná?
M.S.: Žebříček a výsledky jsou jedna věc, ale hlavní bude, jak si my samy budeme nebo nebudeme připouštět ten tlak. Určitě bychom rády vybojovaly medaili, ale na šampionátu bude dalších deset patnáct silných týmů, které mají stejnou šanci. Rozhodovat bude spousta faktorů. Ta očekávání jsou ale vysoká.
B.H.: Já bych byla ráda, kdybychom na turnaji znovu hrály bojovný a variabilní beach. Abychom byly spokojené s tím, co jsme předvedly, a navíc do toho taky vtáhly také fanoušky, kteří určitě přijedou z Česka.


V čem je mistrovství světa odlišné od dalších velkých turnajů Světového okruhu?
B.H.: Od grandslamů se to liší hlavně tím, všichni, kdo postoupí ze skupiny, i vítězové, jdou hrát nejdřív předkolo play-off. Hodně taky záleží na losu, protože některé skupiny jsou lehčí a v jiné můžou být třeba tři silné německé týmy. Pak můžeme mít smůlu a potkat hned v tom prvním vyřazovacím kole hodně kvalitní pár. Je to nevyzpytatelné. Sázet bych na to nechtěla. (smích)

Těší vás, že se mistrovství světa koná ve Vídni, kam to budou mít čeští diváci blízko?
B.H.: Je to ve Vídni, skoro za rohem. Doufám, že dorazí čeští fanoušci. Obzvlášť když už se na Štvanici nehraje turnaj Světového okruhu, tak jim třeba beachvolejbal chybí.
M.S.: Právě na fanoušky se těším strašně moc. Je to skvělá šance zahrát si velký turnaj blízko Česka, Rakušané navíc takové akce umí výborně organizovat. Vím, že za mnou přijedou rodiče, příbuzní, kamarádi. Bude to jako doma. (úsměv)

Čeští diváci budou moci fandit i Michale Kvapilové s Kristýnou Kolocovou, kterým se poslední dobou také daří a několikrát jste na sebe narazily. Co říkáte na výkony své bývalé dlouholeté parťačky?
M.S.: Vždycky je super, když se daří českému beachvolejbalu. Myslím si, že nemá smysl stavět nás nějak proti sobě, i když jsme teď proti sobě párkrát hrály. Hlavní je, že teď máme v elitní světové patnáctce hned dva páry. Ten náš rozchod vlastně způsobil, že tu jsou dva silné týmy, které navíc pořád mají potenciál dál růst, a to je skvělé pro celý český beachvolejbal.