Ve svých vystoupeních prezentovali dopady špatné pohybové gramotnosti u dětí.Shodli se, že pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky rozhodně nestačí a že se obecně u dětí vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb.

Tento neblahý trend se projevuje už také při náboru nových rekrutů do profesionální armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Klíčové pro nápravu neutěšeného stavu je nejen navýšení počtu hodin pohybových aktivit ve škole, ale i podpora státu prostřednictvím programů pro rozvoj zdravého životního stylu, například v rámci národní strategie „Zdraví 2020“.

Úvodní vystoupení měl válečný veterán, generálmajor Emil Boček. „Sport a pohyb je nenahraditelným spolutvůrcem vlastností, jako je vlastenectví, smysl pro kolektiv nebo psychická odolnost. Obnovení alespoň několikaměsíčního základního povinného branného výcviku pro mladou populaci by mělo ohromný pozitivní a všestranný přínos pro celou společnost,“ prohlásil pětadevadesátiletý Boček.

To, že mizí zájem o pohybové aktivity drtivě pociťuje také armáda. V roce 2018 bylo z 8789 zájemců přijato pouze 1977 rekrutů, protože ostatní neprošli kontrolou u lékaře či fyzickými testy.

Pět hodin pohybových aktivit ve škole

Podle šéftrenéra Českého svazu ledního hokeje Slavomíra Lenera je zcela nezbytné, aby se navýšil počet hodin pohybových aktivit na pět týdně. Dvě hodiny povinné tělesné výchovy týdně pro mladý organismus rozhodně nestačí. „Ve škole je potřeba přidat další tři hodiny aktivit týdně, nejlépe formou spontánního pohybu. Dále je nutné vybudovat dostatečné zázemí pro pohybové aktivity v areálech škol, plochy či plácky. Zavést funkci pohybového instruktora na každé škole a zajistit právní ochranu pro učitele, kteří budou s dětmi provozovat pohybové aktivity navíc,“ shrnul své pocity Lener.

Podle předsedy České unie sportu Miroslava Jansty stát v současné době nenaplňuje přijaté koncepce ve školství, sportu a zdravotnictví v oblasti rozvoje pohybových aktivit obyvatel. „Stát asi opravdu nechce zdravého občana. Je ostudou, že Česká republika, stát se sportovní historií, úspěšnými a světovými uznávanými osobnostmi sportu, je díky nečinnosti státu v oblasti legislativního, institucionálního, ekonomického i personálního zajištění výchovy ke sportu, podpory sportu a péče o pohybovou gramotnost obyvatel, na samém chvostu EU,“ prohlásil Jansta. 

Z tiskové konference udělal závěry právě předseda ČUS Miroslav Jansta. Poukazuje na to, že stát nezajišťuje dostatečnou úroveň pohybové gramotnosti, nereaguje na podněty veřejného, státního i spolkového sektoru, podceňuje snižující se úroveň fyzické zdatnosti a neumí vytvořit transparentní dotační systém v oblasti investic do sportovišť a činnosti sportovních spolků.