Peking bude jeho třetí olympijskou štací. V Atlantě 1996 obsadil skeetař Jan Sychra 15. příčku, před čtyřmi roky v Aténách byl devátý.

Kdyby se mu opět povedl posun o šest míst, pověsil by si na krk bronzovou medaili. Ne, není to pouhá spekulace.

Devětatřicetiletý brokař se rozhodně může měřit s těmi nejlepšími, vždyť dlouhodobě patří ve své disciplíně do užší světové špičky.

Váš kolega David Kostelecký tipuje na jednoho z českých medailistů v Pekingu vás. Co tomu říkáte?

(rozesměje se) Tak to mu děkuju za důvěru. Taky bych byl samozřejmě rád, kdyby to vyšlo. Musím jít krůček po krůčku. Abych mohl na něco takového pomýšlet, potřebuji zvládnout kvalifikaci a střelit zhruba 122 nebo 123 terčů ze 125. Jedině tak by mohlo být finále. S účastí v něm už bych byl spokojený. No, a kdyby to pak případně zacinkalo, byla by to absolutní paráda.

Přestože patříte do absolutní světové špičky, kvalifikační místo pro Peking jste si vystřílel na poslední chvíli. Byly to pořádné nervy?

Nic příjemného to není. Šancí ubývá, ubývá, ubývá a vy se ocitáte pod stále větším tlakem. V našem sportu to už ale tolik nevnímáme, stres je prakticky permanentní. Hlavně se nesmí stát, aby pravý závodní stres přerostl v křeč. Pak jste bez šance.

Kvalifikační místa se převážně udělují pouze za medailové příčky při mistrovství světa a Evropy. Co si o tom myslíte?

Je to hrozný, ale nic s tím nenaděláte. Líbil by se mi systém, jaký mají atleti. Splní limit a letí. Rád bych se něčeho podobného dočkal i u nás, ale to asi nehrozí.

Olympiádu jste zažil v Atlantě a Aténách. Kde se vám líbilo více?

Asi v Atlantě. Nevím, jestli to bylo tím, že to byla moje první olympiáda, ale připadalo mi to tam bombastičtější.

Do Pekingu přiletíte dva týdny před závodem. Nebude čekání na soutěž přímo v dějišti příliš dlouhé?

Patnáct dní je hodně, to je pravda. Ono to ale jinak udělat nešlo. Byly stanovené dva odlety – 31. července, nebo 5. srpna. Kdybych odletěl ve druhém termínu, bylo by to zase už pozdě. Doufám, že mě nechytne ponorková nemoc. Vezu si s sebou kolečkové brusle, něco ke čtení a nějaké filmy. Určitě se najde nějaká zábava také ve vesnici, takže to snad přežiju.

Na jaře jste v rámci Světového poháru mohl střelnici v Pekingu vyzkoušet. Vyhovuje vám?

Je úplně nová, takže jsme se tam tehdy spíše rozkoukávali. Ani nástřely nebyly nijak vysoké. Přesto očekávám velmi vyrovnaný závod.

Může dojít i na rozstřel. Ten jste letos hned třikrát prohrál.

Trochu mě to straší, to přiznávám. Snažil jsem se na tom zapracovat. Doufám, že další rozstřel zvládnu.

Berete si nějaký talisman?

Ten bych někde zapomněl, ale nechal jsem si narůst vousy, ty nikde nezapomenu. Doba do závodu je dlouhá, tak si mám alespoň s čím hrát. Když budu nervózní, můžu si za ně zatahat a hned se uklidním.