Vypadalo to, že kromě začátku kontrolujete zápas. Byla tam velká vnitřní síla?
Po utkání se Španělskem jsme si řekli, že se nikdy nebudeme dívat na tabuli, jaké je skóre. Potom se hraje daleko lépe. Protože když vedete třeba o šest, můžete zvolnit. Hrajeme pořád jakoby byla remíza. A jdeme dopředu. Nedívali jsme se nahoru a hráli naši hru, která slavila úspěch.

V čem je největší síla tohoto týmu, že se zvedl po debaklu se Španělskem?
To jsme ale nebyli my. Věděli jsme, že takto hrát prostě nemůžeme a nechceme. Nejsme tým jedné hvězdy, ale jsme mužstvo, které bojuje pospolu podpořené výkonem gólmana, obrany a v útoku taky dáváme góly. Věříme si, takže to funguje dohromady.

Vy jste ale vstřelil neuvěřitelných čtrnáct gólů a s několika variantami zakončení. Věřil jste si celý zápas?
Když se nad tím člověk zamyslí, Jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když dá střelu a když ji nepromění? Vůbec žádný. Je to jenom o hlavě. Když je hlava v pohodě a je soustředěná dopředu a je důležité zapomenout na to, co bylo. Pokud nevyjde víc střel, trenéři tam jsou od toho, aby hráče vystřídali.

Kdy jste začal věřit, že to dopadne?
Tři minuty do konce a vedli jsme o čtyři nebo o pět branek. Tam už jsem začal věřil, že jeden gól dáme a Maďaři nám nemůžou vstřelit čtyři pět gólů.

Momentálně jste s 25 góly nejlepší střelec šampionátu. Jak to zní?
To je hezké. Nad tímto ale takto nepřemýšlím, s tím cílem jsem sem nejel. Důležité bylo, ať postoupíme ze skupiny a uděláme úspěch pro českou házenou.