Proto nebylo překvapením, že mezi juniory ovládla svazovou anketu Střelec roku. Členka Dukly Plzeň v parádní jízdě pokračuje i letos. Na březnovém ME své věkové kategorie v Tallinnu získala bronz ve vzduchovce na 10 metrů a prosadila i v závodě juniorských smíšených párů, když s dukláckým parťákem Ondřejem Kupcem brali stříbro.

„Je to úžasný. Jsem šťastná, jak se povedla loňská sezona. Byl to úspěšný rok nejen pro mě, ale pro všechny střelce,“ culila se dlouhovlasá blondýnka. O málo vídaném kousku, kdy vypálila rybník starším soupeřkám a k tomu ještě vybojovala olympijský ‚kvóta‘ plac, prohlásila, že se to stává vzácně. „Vlastně ani nevím, jestli se to vůbec nějakému juniorovi povedlo.“

U porodu zatím nebyla 

Plzeňačka maturovala na gymnáziu, po něm nastoupila na Západočeskou univerzitu a prvním rokem studuje obor porodní asistentka. „Mám hrozně ráda děti. Chci pomáhat ženám v nejkrásnějších chvílích života, což je narození dítěte. A to mě k porodnictví přivedlo,“ vysvětlila.

„Mám za sebou na teoretické přednášky, v létě mě čeká deset týdnů praxe v porodnici. U porodu jsem ještě nebyla. To přijde na řadu až v dalším semestru. Po škole budu mít porody na starosti. Pokud nenastane nějaký problém a není nutná přítomnost doktora, tak to zvládají porodní asistentky,“ vyprávěla. 

Obavy z porodů nemá. „Podle mě to bude úžasný,“ prohlásila. Sama počítá, že se jednou obklopí dětmi. „Určitě bych chtěla mít dvě nebo tři. Ale to se teprve uvidí. Musí se k tomu taky najít někdo, kdo bude dělat tatínka,“ smála se. „Ještě je ale hodně předčasné o tom vážněji mluvit.“

Kvůli olympiádě asi přeruší studium

Zatím je pro Veroniku Blažíčkovou hlavní náplní střelba. „Ale až přijde pravá chvíle, tak dostane přednost rodina,“ pokyvovala hlavou talentovaná závodnice. „Mám vystřílený ‚kvóta‘ plac. Chtěla bych v Paříži reprezentovat a kvůli olympiádě asi přeruším studium. Pokud se na ní budu chtít pečlivě připravit, tak by to se školou nešlo dohromady.“

Střelbě se věnuje od jedenácti let a dostala se k ní přes Jana Kůrku, olympijského vítěze v libovolné malorážce na OH 1968 v Mexiku. „Taťka se s panem Kůrkou zná. Občas si chodili zastřílet a já se k nim jako holka přidala. Střílení mě začalo bavit, dali jsme se dohromady a přihlásila jsem se do kroužku. Na střelnici v Lobzích se spolu často potkáváme,“ přiblížila.