Ve Francii se znovu ukázalo, jak jsou Češi v kajaku dominantní. Na jarním ME v Ivrei byl Přindiš dvakrát zlatý, olympiádu vyhrál Jiří Prskavec a oba šampionáty do 23 let teprve devatenáctiletý Jakub Krejčí.

„Získat dvě celková prvenství během víkendu je skvělý pocit. Nikomu se to ještě nepovedlo, stejně jako žádnému Čechovi vyhrát Světový pohár v extrémním slalomu,“ usmíval se dvaatřicetiletý rodák z Prahy.

Oba seriály jste průběžně vedl. Jak náročné bylo prvenství uhájit?
Trať ve Francii mám rád a říkal jsem si, že ani v jednom případě nebudu  koukat na body. Jel jsem na co nejlepší výkon a věděl jsem, že když vyhraju, celkové prvenství mě nemine. Nechal jsem to osudu a na vítězství v extrémním slalomu nakonec stačilo i druhé místo.

Nebyl jste pod tlakem?
Samozřejmě jsem myslel na to, že vítězství je blízko. Dopadlo to na mě až večer před finále v kajaku, ale vyspal jsem se dobře a ráno jsem byl zase v pohodě.

A jakou jste měl noc po sobotním vítězství, kdy vás ještě čekala druhá část závodní porce?
Večer jsme si dali nějaké pivo, ale jen málo. Šel jsem brzo spát, ovšem nervozitě jsem se taky nevyhnul. Měl jsem v hlavě, že dvě celková vítězství za víkend se nikomu nepovedla a žádný český slalomář nevyhrál extrémní slalom. Věděl jsem, že takový neskutečný double se nemusí už nikdy naskytnout, ale nakonec jsem to zvládl. (usmál se)

Jak jste si vůbec naplánoval letošní sezonu, když bylo předem jasné, že na OH v Tokiu nebudete závodit?
I tak bylo vrcholů dost a jeden nás ještě čeká na konci září v Bratislavě, kde se jede mistrovství světa. V době olympiády jsem byl v plném tréninku a makal směrem k druhé části sezony. Vyplatilo se to a doufám, že mi forma na Slovensko ještě vydrží. Jako Češi bychom tam neměli ztratit celosezonní suverenitu v kajaku.

Další olympiáda se koná už za tři roky v Paříži. Jaké máte v tomto ohledu plány, když bude dál platit, že za zemi smí v disciplíně startovat jen jeden závodník?
Určitě neházím flintu do žita, ale je ohromně těžké si vyjet českou nominaci. Pokud se mi ale bude dařit jako letos a závodění mě bude dál bavit, nevidím důvod, proč se o Paříž nepokusit. Mám však velkého soupeře… Ale doufám, že Jířa se už na olympiádách namlsal a třeba nechá něco také pro mě. (směje se)