V sobotu startuje nový ročník extraligy. Ambice Pražanek po mnohaletém oslabování nemohou být medailové.

Veroniko, cesta národního týmu trvala od května. Kolik „ponorek" na ní potkal?
Letos si nemůžeme stěžovat. Sešel se mladý tým. Výborně se doplňoval.

Jak fungoval ženský kolektiv?
Hlavní slovo měla kapitánka Aneta Havlíčková. Především, co se týče organizačních věcí. Na humor nebyla v družstvu jen jedna. Sama bych se zařadila mezi hlučnější a vtipkující.

Vycházela jste dobře také s druhým liberem Šárkou Melicharovou?
Ano, právě s Šárkou si ohromně rozumíme. I mimo volejbal. Naše povahy se dobře doplňují. Libero zkrátka libero lépe chápe. (směje se)

Vaše vytíženost na hřišti připomínala horskou dráhu. Nahoře, dole a zase nahoře…
Nejprve jsem byla na srazu jediné libero. Nastupovala jsem, což mi vyhovovalo. Přišla Šárka a já musela přijmout místo na lavičce. Mrzelo mě jediné, že mi nikdo nevysvětlil, proč nehraji.

Cesta na mistrovství Evropy byla kostrbatá. Proč jste prohrály ve Slovinsku, kde už jste mohly slavit?
Psychika hraje ve volejbalu hlavní roli. Slovinky byly v klidu, my zaspaly úvod. Pořád jsme sice bojovaly, do utkání jsme se už ale nevrátily.

Po duelu skončil trenér Alexander Waibl. Jak jste vnímala jeho odchod před baráží?
Nazvala bych ho útěkem. Pořád byla šance postoupit. Hlavní důvod se ale žádná z nás nedozvěděla.

Změnil něco do té doby asistent Zdeněk Pommer?
Jde o pohodového člověka, který se snaží, aby si v týmu všichni rozuměli. V tréninku už se toho moc nezměnilo. Jen jsem se pak vrátila do sestavy.

Bylo dobře, že Waibl odešel?
Pro mě určitě. (směje se)

Bylo psychicky náročné přehrát v baráži Slovensko?
Obrovskou výhodou pro nás bylo, že jsme začínaly doma. V Jablonci přišlo hodně fanoušků, kteří nás vážně podpořili. Holky na bloku zaskočily soupeřky. Uhrály na něm prakticky celý set. Vládla pohoda. V Popradu jsme se opět trošku zalekly úspěchu.

Vzpomenete si, co vám problesklo hlavou po zisku druhé sady, který znamenal jistý postup na mistrovství?
Oddechla jsem si. Napadlo mě, že volejbal přeci jen umíme hrát.

Proběhla bouřlivá oslava?
Ani ne, hned po zápase se jelo domů. Klubové povinnosti volaly. Osobně jsem měla druhý den ráno na Olympu focení.

Zatímco se každá volejbalistka vracela do sportovní haly, vy do Konírny. Těšila jste se?
Konírnou už bych naši halu dávno nenazývala. Jde o mé domovské prostředí, které mám moc ráda.

Zahraniční angažmá vás ještě neláká?
Každý si musí nastavit priority. Mojí je dokončit vysokou školu a za rok se můžu dívat dál.

Na medaili letos Olymp asi nemá. Neztrácíte motivaci?
Máme mladý tým, uvědomujeme si, že sezona bude složitá. S malými plány se ale hrát nedá. Osobně nás chci vidět v první polovině tabulky.

Má ostřílené české reprezentantce soutěž ještě co dát?
Nepochybně. Družstva budou letos vyrovnaná. Prostějov nebude až tak dominovat a ostatní se budou prát o další příčky.

Třeba se můžete soustředit na roli lídra?
Libero nemůže být kapitánkou. Je mi sice jen 24 let, už loni jsem ale byla nejstarší. Holkám se snažím pomoci a pokud je třeba, nasměrovat je.

Kde tlačí Olymp bota?
Na soupisce nás není ani obvyklých dvanáct a máme jen jednu univerzálku. Smečujících hráček na střídání moc nevidím.

S čím budete spokojena po sezoně?
Musíme podávat kolektivní výkony a předvádět co nejhezčí volejbal. Sama se chci zlepšit ve všech směrech a hlavně dostudovat. Pak už si ráda pročtu nějaké zahraniční nabídky.

PVK Olymp Praha sezona 2016, 2017
Odešly: Eva Hodanová Drážďany, Lucie Nová Prostějov.
Přišla: Anna Šotkovská z juniorky.
Klub má na extraligové soupisce pouhých deset hráček.
Podzimní zápasy PVK: Olymp Frýdek-Místek (15. října 17:00), Přerov Olymp (20. října 18:00), Olymp Prostějov (22. října 17:00), Fénix Brno Olymp (28. října 17:00), Olymp Šternberk (5. listopadu 17:00), Olymp Ostrava (12. listopadu 17:00), Olomouc Olymp (15. listopadu 17:00), KP Brno Olymp (26. listopadu 18:00).