Kliknutím zvětšíteNa exhibiční klání na 500 metrů si do Labe Areny pozval kamarády a velké soupeře s nimiž se roky zápolil na veslařských kanálech. Na startovním roštu se s ním rovnali Olaf Tufte z Norska, Mahé Drysdale z Nového Zélandu, Brit Alan Campbell, Švéd Lassi Karonen a Iztok Čop ze Slovinska.
Nejlepší český veslař všech dob jel dobře. Pohyboval se v popředí jízdy. Pomyslnou cílovou pásku by však nejspíš protnul prvně jmenovaný Seveřan. Jenže deset metrů před koncem všichni Synkovi soupeři přestali veslovat, a tak byl první.
V závěru všechno bolelo
Tak bouřlivý aplaus za celý šampionát z tribun neozýval, hrála se i česká hymna. „V závěru mě už všechno bolelo, ale nakonec to bylo docela dobrý,“ usmíval se devětatřicetiletý Synek s medailí na krku, kterou dostali všichni startující.
Na Tufteho by za normálních okolností nestačil. „Kdepak, toho bych nepřejel. Olaf pořád trénuje, je to blázen. Iztoka bych možná porazil. Nevím, jestli jsem byl před ním nebo za ním, spíš nějak vedle,“ vykládal sportovní ředitel Českého veslařského svazu.
O manévru soupeřů před cílem prý bývalý závodník Dukly, kde má momentálně funkci šéftrenéra, nevěděl. „Ne, vůbec. Překvapili mě. Asi byli domluvení. Ale prvních čtyři sta metrů jel podle mě každý naplno,“ přemítal.
Přiznal, že to byla definitivní veslařská tečka. „Už nic nepojedu. Čas je, ale nemám chuť. Dělal jsem to od třinácti let a jsem toho asi přejedený. I když mě to baví, tak bez fyzičky se veslování nedá moc dělat,“ pokyvoval hlavou.
Před exhibicí byl prý na vodě asi sedmkrát. „Tento týden jsem se projel třikrát,“ poznamenal a nechal se slyšet, že v sobotu večer proběhl v hotelu managers meeting. „Připravili jsme se dobře. Ale jak kdo. Já jsem to měl docela náročný. Ještě ráno se mi moc závodit nechtělo. Ale jsme sportovci,“ culil se.
Se sehnáním veslařských přátel neměl problémy. „Odpověděli mi prakticky hned, že přijedou. Pak už to bylo jen o tom, jak to zajistit organizačně. Myslím, že jsme tím hezky zakončili mistrovství světa a divákům se to snad líbilo.“
Vzpomínky na bitvy s Drysdalem
Přátelský vztah pojí Synka s třiačtyřicetiletým Drysdalem. Oba jsou pětinásobní mistři světa. Protinožec má dvě olympijská vítězství, Synek byl pod pěti kruhy zase dvakrát druhý. Prvně se utkali v roce 2005 a oba se s veslování oba rozloučili loni.
„Ze začátku panovala z mé strany jazyková bariéra, ale postupně jsem se v angličtině zlepšoval a vznikal mezi námi přátelský vztah. Na břehu jsme si vyprávěli o závodech i o životě. Na vodě to je ale pochopitelně úplně něco jiného. Tam žádné přátelství nepřipadá v úvahu,“ prohlásil o čtyři roky mladší Synek.
„Nejraději vzpomínám na rok 2015. Na mistrovství světa ve Francii nebyl mezi námi po celý závod větší rozdíl než metr. Do cíle v Aiguebelette jsme dojeli bok po boku a já vyhrál o 34 setin,“ vzpomínal.
„Také jsem byl rád, že jsem ho porazil na šampionátu roce 2010 u něj doma na Novém Zélandu. Bylo to moje první světové vítězství. Na jezeře Karapiro byla spousta lidí a neskutečná atmosféra. Bylo to velice emotivní,“ pokračoval.
Mahé Drysdale již více než rok nevesluje, když mu ale dlouholetý rival před časem napsal, zda by nepřiletěl do Česka na exhibiční rozlučku s kariérou, vůbec neváhal. „Skif je těžká disciplína, protože jste na vodě sami, ale přátelství se prostě zrodí. Přijet sem, kde je Ondra doma, byl skvělý nápad,“ smál se Drysdale.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
