Stal se několikanásobným mistrem Česka v golfu, na lyžích to dotáhl na paralympiádu v Pchjongčchangu a stále nemá dost. Člen Dukly Hradec Králové teď začíná sklízet úspěchy ve sportovní střelbě, konkrétně paratrapu. Cíl má pevně daný. Vybojovat si účast na Hrách v Paříži 2024.

Ale pěkně popořádku. Píše se rok 2007. V červencovém horku podporuje česká jednotka SOG britskou mechanizovanou brigádu, která vytlačuje skupiny Tálibánu z údolí řeky Hilmand. Lidinský má následně prozkoumat dobytý prostor. ,,Šel jsem prohlédnout zákopy. Z jeskyně nečekaně vylétla protitanková střela a explodovala mi pod nohou,“ líčí osudný okamžik.

Krutá diagnóza

V tu chvíli si neuvědomoval, jak těžké zranění utrpěl. ,,Říkal jsem si, že kotník sroste. Byl jsem naivní,“ přiznává. S ortopedem vojenské ústřední nemocnice Lubomírem Zelinkou se kvůli hrozbě infektu rozhodli pro řízenou amputaci. „Mám vyrobenou nadstandardní protézu. Díky ní můžu sportovat,“ usmívá se.

To ostatně dokázal ihned, co opustil nemocniční lůžko. Nejprve mu učaroval golf. ,,Měl jsem velké štěstí. Na golf jsem narazil úplně náhodou, na internetu. Pohltil mě. Rostla ve mně touha se zlepšovat,“ přiznává.

Během krátké doby se vyšvihl do špičky. Šestkrát vyhrál podnik Světového poháru, stal se vicemistrem Evropy a pětinásobným českým šampionem.

Ke všemu šéfuje domácí golfové asociace handicapovaných. ,,Díky podpoře federace jsme se rychle zařadili do mezinárodních struktur. Dříve nás bylo pár, dnes už je konkurence obrovská. Úroveň šla nahoru. Jsem hrdý, že se nám povedlo sestavit kvalitní reprezentaci a dokážeme sbírat úspěchy na světových akcích,“ pochvaluje si.

Později ke golfu přidal sjezdové lyžování. Účastnil se Světových pohárů. Vyjel si potřebné body a zajistil start na paralympiádě v Pchjongčchangu. ,,Šlo o další výzvu. K lyžím jsem měl bližší vztah, protože jsem na nich uměl už před úrazem,“ vypravuje. „První jízdu v bránách jsem s protézou vyzkoušel v roce 2010. Párkrát jsem se svezl a šel na mistrovství republiky. Od té chvíle jsem začal intenzivně trénovat.“

Znovu pod pět kruhů

Lidinského cíle tím neustaly. Nikdy se netajil zálibou ve zbraních. V dětství je dokonce vyřezával. Možná i proto přesedlal ke střelbě. V Dukle Hradec Králové mu coby bývalému vojákovi vytvořili skvělé podmínky, k ruce dostal i trenéra reprezentanta Robina Daňka.

,,Pocházím z myslivecké rodiny. Tatínek i maminka byli profesionální lesníci. Oba stříleli lovecké kolo, tak se nedivte,“ vysvětluje. Disciplínu trap si vybral záměrně. V roce 2024 by měla být zařazena na letní paralympijské hry v Paříži.

A jak mu to po pár měsících svědčí? Velice slušně. Nedávno obsadil ve své kategorii první místo v závodu Světového poháru v Al Ainu. Díky němu se mu otevřela cesta na říjnové mistrovství světa v Sydney. Asfaltové terče kosí s čím dál větší jistotou. Nenáviděné Tálibánce, kteří mu totálně změnili životní dráhu, si ale místo nich nepředstavuje.

,,Snad některé politiky,“ pronese v nadsázce. Záhy ale zvážní. ,,Coby voják jsem byl vycvičen k tomu, abych terč našel, zastavil a zasáhl jej. To mi na trapu činí trochu potíže. Trochu se s tím peru, ale postupně si vše sedá. Je to běh na delší trať,“ míní.

Paříž je pro něj výzva. „Byl by to svým způsobem unikát startovat na zimních i letních hrách. Doufám, že se mi to povede,“ dodává Lidinský.

Autor: Pavel Král