Turecko silně potrápilo Ameriku. Favoritem bitvy „O život“ tedy asi nebude Česká republika?
Ten zápas na to neměl vliv. Myslím, že favoritem jsme nebyli od začátku šampionátu. Turecko je na papíře silnější tým než my, na druhou stranu… Nemůžeme je porážet na denní bázi, ale z deseti utkání můžeme jednou, dvakrát uspět. Proč by to dnes neměl zrovna být jeden z těch zápasů?

Je lepší přijmout roli outsidera?
Tak se hraje vždycky líp. Nejsme ale úplní outsideři. Víme, že nemáme co ztratit, zatímco na ně je tlak mnohem větší. Psychická výhoda je na naší straně. Nemusíme je porazit. Ale víme, že můžeme.

Jsou poté, co si zbabrali koncovku prodloužení s USA zranitelnější?
Z takové prohry je těžké se oklepat. Zvlášť když si to prohrajete sám, vlastními chybami. Několikrát je měli na lopatě, ale nedokázali to dotáhnout. Je dost možné, že to na nich zanechá nějaký lehký šrám. To bychom měli přiživovat. Pokud nám to v zápase půjde a budeme nad nimi, mohlo by se jejich rozpoložení jen zhoršovat.

Máte v plánu mít rychlejší nástup než soupeř?
To máme vždycky (úsměv). Ne vážně. Bylo by ideální, kdyby se nám povedl začátek a udělali jsme si lehký náskok. Jejich nervozita bude s každou minutou stoupat a stoupat. Takového plánu se chceme držet, být neustále blízko, pak máme, věřím, větší šanci do koncovky.

Přípravný zápas před rokem, ale dokumentoval že proti Turkům nemusí stačit ani dvacetibodový náskok po třetí čtvrtině…
To byl hodně velký extrém, to jsem nikdy jindy nezažil. Snad jsme si to proti nim už vybrali. Dostat šest trojek za pět minut do obličeje a přes ruku… Ale i kdyby se to opakovalo, těžko se s tím něco dělá. Pokud střílí metr a půl za trojkou, my jsme u nich a oni dávají, jsou holt dobří…

S jejich trojkovou střelbou souvisí i známá jména. Od koho hrozí největší nebezpečí?
V podstatě všichni na pozici 1 až 4 jsou střelci. Na rozehrávce Wilbekin, který nehrál proti Americe od začátku. Pak vlezl na hřiště a zápas obrovsky těžkými střelami otočil. Je to vynikající střelec, zkušený borec z Euroligy. Dále mají Cedi Osmana, víceméně hvězdu NBA. Totéž je Iliyasova. Oba dva vynikající střelci, Osman se tlačí víc do nájezdů.

Našel byste nějaké slabiny?
Jedinou větší slabinu vidím v jejich pivotech. Moc se do hry nedostávají. Na hřišti jsou víceméně od doskoků. Možná tudy by mohla vést cesta.

A lavička?
Také. Turci odehráli 45 minut proti USA. Se silami bychom na to měli být líp my, přestože naše rotace není úplně široká. Je však pořád větší než ta turecká. Pokud by byl zápas hodně vyhecovaný a táhnul se, může dojít na síly. Nicméně, kdyby se hrály tři zápasy ve třech dnech, byl by to velký faktor, se dnem volna se můžou s tím vypořádat líp.

Ještě hráli večerní zápas. Takže jste měli čtyři hodiny k dobru.
Těch faktorů, co si říkáme v náš prospěch, se začíná kumulovat víc. Jsou to všechno detaily, ale mohlo by to udělat jeden větší celek.

Budou Turci dotěrní jako Japonci?
Budou silovější, ale míň běhavější. S Japonskem to s některými byl opravdu obrovský maraton. Člověk se nezastavil, byl zralý na střídání po dvou minutách. Turci mají víc kil, ale tolik neběhají. Preferují evropský styl, který je nám trochu bližší. Potkáme se se hrou, na kterou jsme zvyklí. Vyhovuje nám, podobně hraje třeba Litva.

Pustí podle vás Tomáše Satoranského víc do hry, podobně jako USA a ne jako Japonsko?
Proti Japonsku byl Saty byl pod extrémním tlakem. Brousili ho od první do poslední minuty. Byl to jejich plán, trend pískání je zatím takový, že se to pouští. Myslím si, že Turci nemají nikoho, kdo by ho dokázal takhle zastavit. Hlavně takhle s ním běhat. Bude to mít o něco jednodušší. S Japonskem nehrál vůbec špatně, ale jeho výkon bude ještě lepší.

Vám se proti Japonsku nedařilo. Vybral jste si proti nim ten pověstný slabší zápas?
Takový byl plán (směje se). Neměl jsem dobrý zápas. Prostě někdy ať děláte, co děláte, nejde to. Pár střel bylo vyloženě na sílu, nebyl jsem v dobrém rytmu. Ať kvůli faulům, nebo nepovedené střele. Naštěstí kluci byli tak pohotoví, že to vzali všechno za mě. Vůbec mě tam nebylo potřeba. Teď je zase štafeta na mně, abych to pozvedl.

Radí vám na dálku Jan Veselý, který zná Turky z působení ve Fenerbachce jako vlastní boty?
Rady dávat nemusí. Ví, že je známe… Rozhodující body můžou ubrat nakonec pár bodů, to je podstata skautinku. Znát jejich slabší stránky, detaily. Ale štěstí nám Honza popřál, psal nám do týmového chatu. A pogratuloval nám po výhře nad Japonskem.

V Šanghaji jsou stovky českých fanoušků. A prý máte podporu i z domova. Třeba z pražské Fan zóny.
Situace okolo internetu a sociálních sítích jsou všelijaké. Funguje mi to víceméně v úterý a na jaře (hořký úsměv). Co jsem slyšel, je doma atmosféra super. Je to poprvé, co se něco takového děje v souvislosti s basketbalem. A to je hrozně hezké. Podporu cítíme.