Máme vlastně jen hlavní město a džungli, směje se Gino Robert Naarden, když představuje Surinam – svou rodnou jihoamerickou zemi, kterou reprezentuje ve volejbale. Teď ale baví fanoušky v Česku. Jako univerzál se stal oporou Pražských Lvů a patří k nejexotičtějším hráčům extraligy.

Surinam je sice rozlohou dvakrát větší než Česko, žije v něm ale o polovinu méně lidí než v Praze, tedy necelých 600 tisíc obyvatel. V jeho hlavním městě Paramaribu se Naarden před třiceti lety narodil. Volejbal ho brzy pohltil. V zemi je šest klubů a on nastupoval za Yellow Birds, v překladu Žluté Ptáky.

„Všechny kluby mají svou halu, tím ale komfort končí. Podpora státu chybí, každý je amatér,“ popisuje Gino podmínky ve své domovině.

Kdo má vyšší ambice, snaží se dostat do Evropy. A zpravidla přes Nizozemsko. Je to nejjednodušší, protože Surinam, kde mají kořeny i slavní nizozemští fotbalisté Ruud Gullit a Frank Rijkaard, je bývalou holandskou kolonií a dosud se tam hovoří nizozemsky. Když tedy jela Ginova vyvolená studovat do Amsterdamu, následoval ji.

V Evropě zprvu tápal. „Surinam pro mě znamená oázu klidu. Evropa je zrychlená a plná stresu. Bylo složité se přizpůsobit,“ vysvětluje. Navíc si nevybral šťastně studijní obor. „Stal se ze mě letecký inženýr, jenže já chci život zasvětit lidem, ne strojům,“ zdůrazňuje.

O to víc se soustředil na souboje pod vysokou sítí. „Nejdřív jsem byl amatér, brzy jsem ale dostal nabídku do nejvyšší nizozemské soutěže,“ chlubí se přestupem do Tilburgu. Od té doby toho jako profesionál prošel hodně: finské Kalajoki a Raisio, nizozemský Groningen a turecký Palan-döken.

Vysněné angažmá

A od léta Praha. „Před rokem jsem tady byl na dovolené. Moc se mi tu líbilo. Byl jsem šťastný, že jsem dostal nabídku z nejkrásnějšího města na světě,“ vyznává se a zase vtipkuje: „Když se o angažmá dozvěděla partnerka, nechtěla mě sem pustit. Věděla, že jsou tu krásné ženy a skvělé pivo.“

Naarden si pochvaluje i kuchyni. Nejvíc mu chutná trdelník se zmrzlinou. Na Lužinách si svého hvězdného dvoumetrového univerzála hýčkají. „Nic mi nechybí. Dobře bydlím, mám úplně nový apartmán kousek do haly i metra. Ideální jsou i podmínky, co se týká zázemí a regenerace. A ani finančně jsem si oproti Nizozemsku, Finsku a Turecku nepohoršil,“ vypočítává Naarden.

Změny najde výhradně volejbalové. „Češi sázejí na propracovaný herní systém. Důsledně ho trénují. To není obvyklé,“ překvapí postřehem. „Trenéři se víc zajímají o pocity hráčů. Pořád okolo sebe slyším, jestli jsem spokojený. Takovou starost a důvěru jsem nikde nepoznal. Všem jde o to, aby tým fungoval,“ míní. „Věřím, že jim péči vrátíme a postoupíme do semifinále,“ vytyčí cíle.

Výchova následovníků

Žádná kariéra ovšem netrvá věčně. „Čeká mě poslední sezona. Pak udělám veliký mejdan a vrátím se za přítelkyní domů,“ tvrdí Gino.

V Paramaribu staví s partnerkou školu a chce pomoci talentovaným dětem k lepšímu vzdělání. „Oba jsme získali zkušenosti v Evropě a teď je můžeme uplatnit,“ argumentuje volejbalista, z něhož se stane ředitel školy a současně kouč: „Na škole bude rozšířená výuka volejbalu, budu i trénovat.“

Věnovat by se chtěl i národnímu týmu Surinamu. „Naše reprezentace se zvedá. Letos jsme poprvé vyhráli šampionát karibských zemí. Je nejvyšší čas na další průlom,“ plánuje.

Naarden. Profesionál z videaSeděl na gauči a hlava už mu padala. Aby také ne. Několikátý den v řadě zkoumal desítky hodin záznamů volejbalových akcí. A k tomu měl nespočet telefonátů i schůzek s manažery. Vyplatilo se. Trenér extraligových Lvů Praha Tomáš Pomr našel vytoužené zahraniční posily. Nejzářivější star pochází z exotické země. Gino Robert Naarden se narodil v jihoamerickém státu Surinam, bývalé nizozemské kolonii.

„Zaujal mě na první pohled svou hrou,“ vzpomíná Pomr na moment, kdy narazil na šikovného dvoumetrového univerzála. „Pozorně jsem sledoval i to, jak se chová po odehraném míči,“ líčí kouč, který si díky televiznímu maratonu přivedl kromě Naardena ještě další dva cizince ze Slovenska a Nizozemska.

Surinamec Naarden, jehož příběh Deník popisuje, patří k důkazům nového trendu v české volejbalové extralize: Soutěž se zhlédla v cizincích. Na palubovkách najdeme 38 zástupce z Evropy, Austrálie, Severní i Jižní Ameriky. Podle Pomra existují tři důvody: „Jsou atraktivní pro diváky, domácí naděje vedle nich rostou a cizinci často chtějí méně peněz než zkušení Češi.“

Kluby si ale musejí dát pozor při výběru, aby nenaletěly. Existuje totiž nespočet hráčských agentur, které zastupují hromady volejbalistů po celém světě. Dostanete od nich dvacet vhodných videí a sledujete je. Oddělujete zrno od plev.

S Naardenem to vyšlo. Na letiště dorazil profesionál v perfektně padnoucím obleku. „Inteligentní člověk, hráč a lídr,“ pochvaluje si kouč.