„Divím se, že výroky pana Peterky zůstávají tak dlouho bez odezvy. Občas jde o komentáře, které jsou vážně za hranou,“ popisuje smečař třetího týmu tabulky. Jeho myšlenky se však rychle stočí k dalšímu klání. Už dnes dorazí na Lužiny bronzový celek loňského ročníku Ostrava.

Jaké to je, když se v Příbrami dostanete pod drobnohled místního spíkra?
Celá volejbalová republika ví, jak to v Příbrami chodí. Každý zná pana Peterku, který věci komentuje, jak komentuje. Upřímně: není to vůbec jednoduché a řada jeho výroků je vyloženě nesportovních.

Mluvil o vás vážně často. Bylo složité soustředit se na hru?
Tak moc jsem ho zase nevnímal. Občas si mě spletl s mým bratrem. Myslím, že úmyslně. Slyšel jsem, na servis jde Radim Šulc. A komentoval každý můj nepovedený útok. Nicméně se s panem Peterkou znám ještě z dob, kdy jsem byl žák a nějakým způsobem jsem vůči němu otupěl. Pokud bych ho poslouchal, tak mě asi rozhodí.

Spíkr (jemuž nebylo za těžko kritizovat výroky rozhodčích) opakovaně vypichoval, jak moc se vám nedaří. Souhlasíte s ním?
Chtěl jsem hrát lépe. Zpětně jsem ale zjistil, že jsem měl ze zápasu horší pocit, než bylo nutné. Nevím čím to bylo, možná tou atmosférou.

Začátek jste měl slabší, pak jste se zlepšoval a uhrál důležité body. Zdravě jste se naštval?
Takhle bych to neformuloval. Možná mě v posledním setu „zdravě naštvali“ rozhodčí. To mohlo způsobit, že jsem se zlepšil. Nicméně to nebylo rapidní.

Za očekáváním jste zůstal už v Karlových Varech. Čím to, že doma hrajete lépe než venku?
Ve Varech jsem se necítil dobře zdravotně. Byl jsem slabý, motala se mi hlava, musel jsem střídat. V Příbrami jsem se před utkáním cítil fajn. Potřebuji se líp sejít s nahrávkou. V tomto týdnu nebyl pohár, pořádně jsme trénovali. Věřím, že už to bude v pohodě.

Problém v přechodu do venkovních hal tedy nevidíte?
Rozhodně ne!

Co potřebujete doladit s nahrávačem Lubošem Bartůňkem?
Je začátek sezony, ještě se sžíváme. Těch témat je spousta výška a délka nahrávky, jak daleko má být míč od sítě… Nicméně: dobrého smečaře dělá to, že si poradí i s horší nahrávkou.

A to jsem třeba v Příbrami nezvládl.

Smečařský post Lvů se zdá být nejvyrovnanější. Fanoušci řeší, kdo by měl hrát. Co na přetlak říkáte?
Jsem za něj rád. Smečaři toho mají, co se týče činností, nejvíce na starosti. Jeden zápas se někomu nepovede na příjmu, druhému na servisu… A může přijít další, kdo ho nahradí. To je skvělý pocit, doplňujeme se.

Jak spolu vychází smečařská parta?
Výborně. Celkově spolu v týmu vycházíme téměř ideálně. Může to být i tím, že hrajeme dobře a máme výsledky. Snad nám to dlouho vydrží.

Sestava se vykrystalizovala. A trenér Pomr slíbil: „Klukům věřím. Nechci je dostávat pod tlak a po druhé chybě střídat…“ Důležitá slova?
Jsem rád, že poslední léta mám důvěru trenérů. Od nich ji potřebuji a hned se mi hraje lépe. Ale rozhodně nejsem nedotknutelný. Na hřišti rozhodují výkony.

Přijede Ostrava, která naposledy překvapivě prohrála s Ústím 0:3. Může to mít vliv?
Ano, ale na Ostravu. My hrajeme doma a chceme zvítězit, ideálně za tři body. Ostrava má svou kvalitu. To dokázala, když doma porazila České Budějovice.

V čem je její největší síla?
V týmovém pojetí. Ústřední oporou je reprezentační smečař David Janků. Minulý rok kluci vybojovali medaili. Mají tak na čem stavět, získali sebevědomí. Bude to moc těžké utkání.

Nicméně se dostáváte do pozice favoritů. Už vám svědčí?
Já chci vždycky vyhrávat, ať jde o volejbal, nebo jakoukoli hru. A pozice favorita? Za sebou máme pět úspěšných kol, vítězíme a sebevědomí nám roste.