Když se v Česku mluví o basketbalu, každý vykřikne jméno Tomáše Satoranského. Není divu, vždyť je také jediným zástupcem v nejlepší lize světa. Jenže pod pokličkou úspěšné posádky řítící se do japonského Tokia se skrývá mnohem více hrdinů.

Tak třeba Blake Schilb. Nic vám to neříká? Může se stát, avšak jeho životní příběh a neskutečná cesta stojí za to. Již na první pohled nepřehlédnutelný chlapík. Zaujme nejen barvou pleti, ale rovněž svými vlasy nebo potetovaným tělem. Na hřišti je jako lev, v soukromí však budí dojem skromného kluka.

Kluka, který si prošel sakra krutým mládím. Vlastní vybavení, krásný domov nebo spousta přátel - tak o tom si český basketbalista mohl nechat jenom zdát. Realita byla dosti krutá. Čtvrť Country Brook, vyhlášená násilím na ulicích, rodinami s nízkými příjmy a každodenními problémy. Od Bronxu to nemělo příliš daleko.

„Lidé byli zlí a chodili si ven vylívat zlost. Prali se tu dokonce i kvůli botám od Michaela Jordana,“ vzpomíná Schilb. Ani jeho otec nebyl žádný andílek. Ke své ženě se choval příšerně a postupem času došlo k rozvodu. To udělalo z tehdy mladého nadějného basketbalisty „tátu“ svých mladších sourozenců.

Čeští basketbalisté už trénovali v Kanadě (Blake Schilb).Čeští basketbalisté už trénovali v Kanadě (Blake Schilb).Zdroj: ČBF

Jak z toho ven? Jediným východiskem byl útěk. A to taky teenager Blake udělal.

Jenže výkony na univerzitě nebyly natolik oslňující, aby přiměly nějaký z týmů NBA ke vzájemné spolupráci. Zůstal nedraftován. Šok. Sen se rozplynul.

Ale Schilb basketbal miloval, nechtěl pustit k vodě letitou dřinu a odhodlání. A tak se v roce 2007 objevil na pražském letišti sympatický kluk, který se rozhodl udělat riskantní krok. Doslova krok do neznáma.

Avšak nikdo netušil, že tento přesun do Čech byl jeho životním rozhodnutím. A to po všech stránkách.

Česko? Hlavně bezpečí

V tehdy teprve vzkvétajícím hegemonu z Nymburku strávil sice „jen“ dvě sezony, ale poznal pocit být milován. To, co se mu ve Státech nedostalo. „Cítím se tu mnohem bezpečněji. Jde o celkový způsob života, jsem tu zkrátka více v pohodě,“ přiznával Schilb.

A Česko se rovněž stalo zemí, která jej v kariéře vystřelila do velice lukrativních destinací. Zahrál si ve Francii, Španělsku a Turecku, tedy ve třech nejlepších soutěžích v Evropě. O slavné NBA však snil stále. Ale nebylo mu přáno. Ani poté, co se v roce 2012 stal ve francouzské lize mistrem i nejužitečnějším hráčem finálové série.

Bratr onemocněl rakovinou

Do toho přišla v roce 2015 další rána. Jeho mladší bratr onemocněl rakovinou, které po osmi měsících boje podlehl. Schilbova smůla neznala konce. „Taky hrál basket, byl to ten malý brácha, o kterého jsem se staral,“ smutně líčil.

Byl to až rok 2019, který konečně přinesl českému basketbalistovi radost. Výkon reprezentace na mistrovství světa netřeba připomínat. Fantastické šesté místo obletělo celý svět. A Blake Schilb ukázal, co to znamená rvát se za svou zemi. Samozřejmě za tu českou.

Jenže o rok později se sedmatřicetiletý veterán opět zranil. A to takovým způsobem, že se rázem ocitl na rok mimo hru. Dokázal se vrátit a byl z toho velký comeback do Čech.

Táta čtyř dětí již delší dobu přemýšlel o konci. Stanovil si poslední cíl: kvalifikace na olympiádu v Tokiu. Výsledek? Šokující vítězství českého týmu a sladká tečka na konec Shilbovy velkolepé kariéry.

„Každý z nás je připraven tomu druhému pomoci, hrajeme jako bratři. To je naše mentalita, proto jsme to dokázali,“ vzkázal šťastně po utkání s Řeckem.

A nyní rychle zabalit a hurá do Japonska. Jaké bude Schilbovo poslední sbohem?