„No, už to tolik neprožívám,“ říká šestadvacetiletý český reprezentant. „Loni, kdy šlo o první utkání, tak jsem z něj měl obavy,“ přiznává. „Navíc, když jsem odcházel, tak to bylo z ČZU, teď nastoupíme proti Lvům. A za ně jsem nikdy nehrál,“ směje se.

Zlatá slova, nebýt příchodu silného sponzora, jenž změnil na Lužinách více než jen název, těžko by se dnes o klání pražských volejbalistů s karlovarskými hovořilo jako o šlágru 14. kola extraligy.

Vraťme se ale v čase, do doby, kdy Patočka „cedil krev“ pro mateřský oddíl. A chvíle volna trávil na bytě společně s dalším blokařem Šimonem Krajčovičem. „Budete se divit, ale my se nikdy nepohádali,“ vypravuje třiadvacetiletý slovenský reprezentant a výrazná postava Lvů.

Přitom těch důvodů měli dost, především soupeřili o jeden post. „To je docela vzácné. Vím, že v ostatních klubech tomu tak není. Konkurenti se nemůžou ani vidět. A my se dokonce radili,“ popisuje Krajčovič.

VK Lvi Praha – ČEZ Karlovarsko
Utkání 14. kola volejbalové extraligy mužů. Kdy? V sobotu 11. ledna od 18 hodin. Kde? Ve Sportovní hale Lužiny (Bellušova 1877, Praha 13). Poslední střetnutí (19. 10. 2019): Karlovarsko – Lvi 3:0 (21, 11, 22).

A pak tu je společné příslušenství, každodenní styk po dobu tří let. „Už jste někdy viděl dva chlapy, kteří se pohádali o kuchyň a koupelnu?“ položí řečnickou otázku Patočka. „Šimon je rozumný a chytrý kluk. Věci domýšlí do důsledku. Má nadhled. Ten by se mi taky docela hodil.“

Krajčovič přidává jednu osobnější vzpomínku. „Nikdy nezapomenu na dobu, kdy jsem byl po zranění. To je pro sportovce nejtěžší zkouška. Celé dny zavřený v bytě. Vojta mi psychicky moc pomohl,“ děkuje.

V té době došlo také na společné kulinářské pokusy. „Špagety a kuřecí maso tisíckrát jinak,“ líčí Patočka. „Vojta vařil lépe, měl více zkušeností. Dva roky už ale spolu nejsme, zlepšil jsem se. Chtělo by to znovu změřit síly. Dobíhám ho,“ zdůrazňuje Krajčovič.

Na volejbalových palubovkách by byl podobný spor téměř neřešitelný. Oba patří mezi špičku extraligy. „Jsem rád za to, co umím. Pokud bych něco bral, tak Šimonovu výšku,“ přemítá o 12 centimetrů nižší Patočka.

Kozák opouští Lvy
Šimon Kozák skončil na Lužinách. Slovenský smečař posílil Beskydy. „Děkujeme mu za služby, které pro nás odvedl. Konkurence ale byla příliš vysoká, potřebuje hrát,“ vysvětlil trenér Lvů Tomáš Pomr.

Jeho soupeř (ze 4. týmu tabulky) by měl vícero přání. „Chtěl bych být tak rychlý jako Vojta a hlavně mít jeho servis,“ vysvětluje Krajčovič. „To se ani nedivím,“ ušklíbne se opora Karlovarska. „No, já na podání zapracuji,“ utne zárodek možného konfliktu hvězda Lvů.

Pokud se nyní těšíte na velkohubé výzvy, budete zklamáni. „Na nějaké hecování nejsme,“ zazní unisono.

Před zápasem si jen stisknou ruce a popřejí si hodně štěstí – spíše, aby se nikdo nezranil. A ani po něm to nedá vítěz poraženému „slíznout“. „Volejbal se nikdy neřeší. Když prohrajete, jste smutný a nemáte chuť se s nikým bavit. Pokud vyhrajete, respektujete rozpoložení soupeře,“ shodnou se opět na odpovědi oba blokaři.

A symbióza panuje také při závěrečné otázce. „Co očekáváme od utkání? Přece tuhý boj. A hlavně tři body,“ dodávají Vojtěch Patočka a Šimon Krajčovič.