Jiří Orság, mimochodem účastník dvou olympiád, cítí, že by mohl zvednout ještě o nějaké kilo víc a koncem roku na mistrovství světa v kalifornském Anaheimu zaútočit na medaili.
Máte za sebou několik medailových úspěchů na evropských šampionátech, ale na rekordní výkon jste ještě nedosáhl. Byl vaším cílem?
To ne. Rekordních 243 kilo jsem už jednou zvedl. Bylo to na olympiádě v Riu, ale jednalo se o neplatný pokus, jelikož mi činka spadla za hlavu. Všechno teď směřuji k mistrovství světa. Proti minulosti jsem ale trochu změnil přípravu. Cítil jsem, že výkony sice nejsou špatné, ale neposouvám se.
V čem změna spočívala?
Od základu jsem všechno překopal. Byl to trochu krok do neznáma. Zařadil jsem prvky, jaké jsem nikdy nezkoušel. V tom mi pomohla spolupráce s Centrem pohybové medicíny Pavla Koláře. Šlo například o předělání některých pohybových návyků nebo o různá balanční cvičení. I díky absolutnímu rekordu to vypadá, že jdu správným směrem a že by příprava na šampionát mohla vyvrcholit slušným výsledkem. Cítím se líp, podařilo se mi nabrat váhu a síla roste.
Je náročné nabrat hmotnost?
V naší kategorii jsem býval za střízlíka. Při výšce 181 centimetrů jsem měl obvykle 125 kilo. Teď se mi podařilo přidat nějakých šest sedm kilogramů a je to znát. Může se to zdát divné, ale přibrat na váze pro mě není vůbec snadné. Teď se mi to povedlo, ale za cenu, že musím konzumovat kvanta hodně kalorických jídel. Na to jsem dřív nebyl zvyklý. Mám tedy opačný problém než většina populace, která se snaží kilogramů zbavit.
Je možné rekord ještě zlepšit?
243 kilogramů není meta, na niž bych se chtěl zastavit. Líbilo by se mi, kdybych rekord znovu překonal na šampionátu v Anaheimu a povedlo se mi tam zvednout 250 kilo. To je výkon, jaký nad hlavu v historii vzpírání moc lidí nedostalo. Možná dvacet nebo třicet.
Vzpírání se potýká s obřími tresty za doping. V Anaheimu bude chybět devět úspěšných zemí. Cítíte větší šanci na přední umístění?
Dělal jsem revizi soupeřů a zjistil, že mi ubylo asi pět silných vzpěračů. Tím se pro mě otvírají nové možnosti. Mohlo by to znamenat naději na medaili, ale asi ne na velkou ve dvojboji. Vzhledem ke kratším rukám mám horší trh. Pokud se ale dostanu do špičkové formy, mohl bych bojovat o dílčí cenný kov v silovém nadhozu.
Ani vy jste se nevyhnul dvouletému postihu za přítomnost nepovolené látky ve vzorcích. O co šlo?
Problém nastal, když analýza odhalila tamoxifen, což je látka, která má napomáhat zvýšení účinnosti anabolických steroidů. Ty jsem ale ve vzorcích neměl a víc jsem se tím nezabýval. Neznal jsem to a nevím, jak se látka do mě dostala. Byl jsem naštvaný, ale nesnažil se něco dokazovat. Případ by to akorát protáhlo. Jsem zodpovědný za to, co mám ve svém těle.
Co pak následovalo?
Musel jsem odejít z pražského Centra sportu ministerstva vnitra a během trestu v letech 2103 až 2015 jsem se doma v Karolince snažil trénovat. Investoval jsem do sebe ze svých úspor, abych se po vypršení zákazu stihl připravit na olympijské Rio, a to se povedlo.
Dáváte si nyní větší pozor třeba na potravinové doplňky, které mohou být kontaminované zakázanými látkami?
V tomhle směru se toho moc podniknout nedá. Kdybych si měl nechat všechno otestovat, stálo by mě to spoustu peněz. Spoléhám na to, že doplňky jsou čisté. Odebírám je pouze od svého sponzora a jeho produktům věřím.