„Děti teď čeká soutěž vylosovaná přesně jako NBA. Nechceme najít nového Jirku Welsche, Jirku Zídka, Jana Veselého nebo Tomáše Satoranského, ale dostat je do pohybu," doplnil český reprezentant, jenž za velkou louží v letech 2002 až 2006 v dresech Golden State Warriors, Boston Celtics, Cleveland Cavaliers a Milwaukee Bucks odehrál 247 utkání a vstřelil 1519 bodů.

Jak vzpomínáte na svůj draft?
Šlo možná o nejemotivnější okamžik, jaký jsem ve sportovní kariéře zažil. Draft probíhal v Madison Square Garden, kam měli přístup také fanoušci. Atmosféra proto připomínala spíše utkání.

Veliká nervozita?
Obrovská. Očekávání se ve chvíli, kdy jsem byl vybraný, změnilo v neuvěřitelný kolotoč. Šel jsem na pódium, dostal dres, čepici a byl nahnaný do zákulisí rozdávat rozhovory.

Patnáct minut jste byl hráčem Philadelphia 76ers a rázem jste byl vyměněný do Golden State.
Tím bylo vše umocněno. Odpovídal jsem na otázky, jaké je být spoluhráčem Allena Iversona, přestože už jsem věděl, že si s ním nezahraji. (směje se)

Necítil jste se trochu jako zboží?
Při draftu ne. Byl hodně emotivní. Sny se stávaly realitou. Něco jiného byl život v NBA. Za čtyři roky jsem prošel čtyři týmy a způsob, jakým se odehrávaly výměny, mi dával pocit, že jsem zboží a můj kontrakt je číslo na seznamu.

Bylo příjemné ocitnout se na druhé straně a losovat školní týmy juniorské NBA?
Los mě donutil vzpomínat. Je těžké uvěřit, že jsem sám dostával dres už před čtrnácti lety a teď jsem je rozdával.

Jiří Welsch v zámořské NBAZdroj: ČTK/AP

Sledoval jste jako malý NBA?
Doba byla jiná. Pocházím z Holic a do školy jsem chodil do Pardubic. Každý den jsem nasedal do autobusu a cestou do školy jsem v novinách hledal malé odstavečky o NBA. Zajímaly mě výsledky, kdo dával kolik bodů. Zápasy se hrály dva dny předtím a díky uzávěrce se dostaly do novin s obrovským zpožděním. Jde o trochu romantickou vzpomínku. Sedím na sedačce a říkám si, ty jo Shaquille O´Neal dal 38 bodů, doskočil 16 míčů… A najednou jsem se do NBA také dostal.

Proč projekt podporujete?
Spojení se mnou nebo Jirkou Zídkem se nabízelo. Hlavně dává smysl. Basketbal je dnes organizovaný na úrovni klubů, ale ve školách nehraje prim. Ztotožnění se s NBA, nejprestižnější značkou co máme, je logické.

Do NBA odešel v létě další Čech. Co byste poradil Tomáši Satoranskému?
Musí být trpělivý. V NBA platí jiné zákony, rotace je přesně daná. I když nastoupíte na hřiště a hrajete moc dobře, stejně vás vystřídají, protože vypršel váš čas. Jde o momenty, kdy je potřeba zachovat chladnou hlavu. Já je emotivně řešil a moc si tím nepomohl.

V přípravných zápasech Satoranský září…
Nehodnotil bych přípravná utkání. Z vlastní zkušenosti vím, že jsem před svou třetí sezonou hrál čtyřicet minut na zápas a pak začala NBA a já šel na hřiště maximálně na deset minut. Tomáš má skvělý vstup, vzbuzuje pozornost a naději.

Čtyři Češi v NBA. Má největší šanci se prosadit?
Jsem stoprocentně přesvědčený, že má Washingtonu Wizards co dát a bude hrát. Asi ne 40 minut, ale bude součástí základní rotace. Jde o skvělého hráče, který zářil i v Barceloně.

A šoumena…
I to mu může pomoci. Sám jsem introvert a vím, že moje tendence stáhnout se a jet si svou nebyla správná. Tomáš je ale energická osobnost s charisma.

TAKÉ ČTĚTE: Satoranský v NBA nadchl i Welsche: Vzbuzuje spoustu pozornosti