„Na kempu u protinožců jsem byl už podeváté. Podmínky jsou tam nejlepší, ale tentokrát jsem s kolegou Ondrou Cviklem vyrazil o týden dřív na aklimatizační pobyt. Než jsme přijeli na kanál do Penrithu, byli jsme pár dní v Gold Coastu a pak v Sydney,“ vyprávěl.

Ukázalo se, že kajakáři USK Praha dovolenka pomohla zvládnout časový posun.

„Mohl jsem hned začít naplno jezdit a po třech týdnech jsem ve společnosti takřka kompletní světové špičky startoval na Australian Open.“

A závod na olympijské dráze vybudované pro hry v roce 2000 se závodníkovi, jehož trenérem je stejnojmenný otec, povedl.

„Skončil jsem nejlepší z Čechů a celkově druhý za domácím Lucienem Delfourem. Vyhrát by bylo skvělé, ale tenhle závod je spíš zkouška, jestli se zimní příprava odvíjí správným směrem. To jsem si myslím ověřil a medailové umístěním bylo třešničkou na dortu. Hlavní náplní byl trénink a s ním jsem spokojený,“ pochvaloval si sběratel světových medailí včetně olympijského bronzu z Rio de Janeira.

Když se v polovině března vrátili, bylo v Praze příjemných deset stupňů. Jenže po čtyřdenním odpočinku začalo mrznout. Teploměr ukazoval minus deset, a i když jezdili na rovné vodě, mrzla jim pádla a vesty.

„Po tréninku jsme byli jeden kus ledu, a to není úplně to pravé, co by člověk po návratu pětatřicetistupňových tropů očekával,“ pokračoval Jiří Prskavec.

V tomto období však není možné trénink kvůli zimě vynechat.

„Tím bychom znehodnotili australskou přípravu. Jsme rozjetí a musíme si bez ohledu na to, jestli je minus deset nebo plus dvacet, udržovat jistotu na vodě. Brzy se přesuneme na slalomový kanál a uvidíme, jak všechno půjde. Snad se počasí s prvními jarními dny umoudří,“ přál si posluchač Vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra.

Důležité kvalifikační závody ho čekají až v polovině května.

Bitva šampionů. Dva se poperou o jedno místo
Kajak na divoké vodě? To je parádní česká disciplína. V květnových kvalifikacích se tradičně bojuje o tři místa zaručující účast na šampionátech nebo OH.

Jenže letos je v K1 jen jedno volné místo.

Důvod? Jsou jím medailové úspěchy. Nominaci si zajistí závodník buďto jakoukoliv medailí z mistrovství světa nebo titulem evropského šampiona. A v ní jsou díky loňskému světovému zlatu a stříbru Ondřej Tunka a Vít Přindiš.

Situace je navíc pikantnější tím, že ME bude začátkem června hostit Praha. „Většinou jsem měl medailovou výhodu já, ale kluci předvedli skvělé výkony a nominaci si zaslouží. Kdyby ji neměli, musel bych se s nimi utkat, akorát by se bojovalo o víc míst,“ přemítá mnohonásobný držitel cenných kovů Jiří Prskavec.

„Takhle to je nastavené a je třeba to zvládnout. Věřím, že na tom budu dobře a kvalifikuji se. Nikdo však nemůže vědět, jaká bude situace za dva měsíce.“

Nebude to mít snadné. Jeho rivalem není nikdo jiný než další česká kajakářská hvězda a držitel stříbra z olympijského Londýna Vavřinec Hradilek.

„Vídáme se na trénincích, ale každý jsme z jiné skupiny. Kvalifikaci spolu teď neprobíráme. Jednak je ještě dost daleko a pak jsme každý úplně jiný typ člověka. Obvykle prohodíme jen pár slov. Uvidíme, jak to v květnu dopadne.“