Z pokažené rány už se nehroutím, tvrdí s úsměvem mladá golfistka ze Slovácka

Nejen těmito výsledky udělala další krok za svým vysněným cílem získat stipendium na americké univerzitě a přes univerzitní tým se zkusit probojovat na nejprestižnější golfovou tour ženské profesionální golfové asociace LPGA.

„Rok 2019 jsem začala brát golf víc profesionálně. Nejen přemýšlením, ale i přístupem na samotném hřišti. Naučila jsem se udělat si kolem sebe bublinu a soustředit se jen na hru. Z pokažené rány už se nehroutím. Naopak, z toho sbírám zkušenosti,“ říká s úsměvem sympatická studentka Gymnázia v Uherském Hradišti, která letos chce atakovat první místo v žebříčku kadetek, k tomu přidat start na turnaji ženské evropské tour LET Access Series na Konopišti a svými výkony si vysloužit nominaci na mistrovství Evropy do osmnácti let

Byl loňský rok 2019 nejlepším v kariéře?

Ze sezony mám neskutečnou radost. Už rok 2018 byl úspěšný a z nadcházející sezony jsem měla trošku obavy. Přešla jsem totiž do vyšší kategorie za staršími holkami, začaly i nové reprezentační výjezdy, k tomu stresy z přijímaček. Můj trenér říká, že to je pro mě dobře. Vždy, když mám z něčeho strach a nevěřím si, začnu se mnohem víc soustředit a dělám méně chyb. Možná to jsou zdravé obavy, kdo ví.

I výsledky byly dobré, že?

Sezonu hodnotím pozitivně z týmového hlediska. S holkami jsme v dubnu byly na European Olympic Hopes Trophy ve Slovinsku. To byl můj první reprezentační výjezd. Taky jsme postoupily s domácím klubem z první ligy do extraligy, což je nejvyšší ženská amatérská týmová soutěž v ČR.

Kolikátá jste vůbec na žebříčku?

Minulý rok 2019 jsem mezi kadetkami do šestnácti let skončila šestá. Tuto sezonu startuji ze třetí pozice.

Jak dlouho se golfu věnujete?

Golf hraji „od prcka”. Přivedl mě k němu táta, který zrovna taky začínal, bylo mi zhruba pět let. Sice to v Česku není nejoblíbenější sport, ale podle mého názoru se dostává čím dál více do obliby a hledáčku televize. Přece jen už se ženský golf začal vysílat i na našich obrazovkách, dřív tam byl jen mužský.

Jak moc těžké byly začátky? Po jaké době jste zjistila, že vám golf jde a můžete to někam dotáhnout?

Já to nějak nevnímala. Prostě jsem dělala, co mě baví a nemyslela na to, jestli jsem dobrá nebo mi golf jde. Ale občas je to se mnou těžké doteď. Jsem tvrdohlavá, a ať už to se mnou myslí kdokoliv dobře, stejně si stojím za svým. Ale tím sbírám zkušenosti. Takže  všechno zlé je k něčemu dobré a i z nepovedeného turnaje odjíždím s úsměvem, protože se ze všeho učím. Že jsem dobrá si neříkám ani teď. Vnitřně nad tím ani nepřemýšlím. Jsem perfekcionista a přehnaně sebekritický člověk a hodně si i před turnajem nevěřím. Je to pro mě možná i lepší, než jít na hřiště odhodlaně pro výhru. Na druhé straně ostatní diváci říkají, že na hřišti na ně působím jistě a sebevědomě, proto se jen tak nadarmo neříká je to jen v hlavě.

Kunovice spojily ženy a dorostenky. Na Bělince mají pouze jeden tým

Co je na golfu nejtěžší?

Jednoznačně psychika.

Vy se ale prý dokážete soustředit jen na hru a nic vás nerozhází. Je to tak?

Já to tak nějak měla vždycky. Když se mi na tréninku nedaří, tak by na mě člověk neměl ani mluvit. Jsem naštvaná třeba už jen proto, že míček skončil sice u jamky, ale neletěl trajektorií, jakou jsem chtěla. Tohle když se mi stane na turnaji, tak jsem samozřejmě ráda. Když dohraji turnaj, přijdu do klubovny s úsměvem, že nikdo neví, jestli jsem hrála dobře, nebo špatně - to mi taky přijde jako obrovský pokrok.

Bývalý moderátor televize NOVA Pavel Poulíček tvrdí, že golf k ještě většímu zviditelnění potřebuje podobný úspěch jako měl v minulých letech biatlon. Vidíte to stejně?

Ono záleží na tom, kdo se na ten sport dívá. Laik by řekl, že v tom sportu nevidí souvislost a že zůstane zahalen stejně jako býval dřív. My z pohledu sportovců to vnímáme, že golf se stává čím dál populárnějším. Přece jen i naši čeští golfisté a golfistky, ať už amatéři či profesionálové, se dostali mezi evropskou elitu nebo se účastní už výše postavených turnajů. Už to samo o sobě je obrovský skok a úspěch pro český golf. Já věřím, že golf bude jednou sportem světa.

Nejznámější českou golfistkou je Klára Spilková. Znáte se osobně? Hrála jste někdy na stejném turnaji?

Ano, párkrát jsme se už viděly, jednou spolu dokonce trénovaly. Na stejném turnaji jsem ještě nehrála, ale doufám, že se mi to někdy povede. Určitě je u nás nejlepší.

Chcete jít v jejích stopách?

Klára hraje skvělý golf. Já mám, ale největší idoly ze světového ženského golfu, holky Kordovy. Nad LPGA ještě nepřemýšlím, zase ať stojíme nohama na zemi. (úsměv) Tento rok mám za cíl dostat divokou kartu na LETAS na Konopišti, na kterou jsem dostala divokou kartu už minulý rok, ale hrát jsem ji ještě nechtěla, bylo to na mě všechno moc rychlé.

Je rozdíl hrát za sebe nebo za celý tým?

V něčem ano. Atmosféra je jiná. Když se mi zrovna nedaří, vím, že spoluhráče z týmu v tom nemůžu nechat a musím zabrat. To mě nažene dopředu. Já mám týmové soutěže ráda . Ať už je to liga s ženami nebo výjezdy s reprezentací. Tento rok budu poprvé hrát za Brno družstva do šestnácti a osmnácti let. Týmové soutěže jsou vždy zpestřením, je to něco úplně jiného než hrát individuálně. Tam je člověk na hřišti sám a vše závisí jen na něm.

Kolik zemí jste s golfem procestovala? Kde všude jste hrála?

Je toho víc. Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Turecko, Spojené Arabské Emiráty, Amerika, Thajsko.

Co vás letos čeká? Kam byste se chtěla zase posunout?

Na tuhle sezonu mám cíle jasné. Naučit se pracovat s mojí psychikou ještě líp a posbírat zase co nejvíce zkušeností. Zahrát si LETAS na Konopišti, případně i na Karlštejně. Atakovat první příčku v kadetkách a jet znovu na EOHT. Skvělé by bylo i mistrovství Evropy do osmnácti let, ale o tom se mi zatím může jen zdát. (úsměv)

Kdy se dá golfem slušně vydělat? Získala jste i vy už nějaké prize money?

Amatéři mohou hrát i velké profesionální turnaje, avšak nemůžou vzít ani korunu. To by mohli jen v případě, že by byli mezi profesionály. Takže já si opravdu ještě nevydělávám.

Dělala jste v dětství i jiné sporty? Čím vám golf učaroval?

Ano, zároveň s golfem jsem začínala i s tenisem. Taky jsem hrála na zobcovou a později příčnou flétnu a kreslila. S tenisem jsem přestala zhruba v deseti letech. V šesté třídě jsem měla zájem o atletiku. Nejdřív jen jako doplnění ke golfu. Začalo se mi v ní ale dařit, ale nastaly zdravotní problémy a dřív nebo později bych se musela rozhodnout pro jeden sport. To jsem sama věděla a čím dřív jsem se rozhodla, tím více jsem se jednomu sportu mohla věnovat.

Nechybí vám atletika?

I když je atletika královnou sportu, rozhodla jsem se pro golf. Každopádně atletiky jsem se nezbavila úplně. Běhat chodím pořád, ať už i třeba jen s našim čtyřnohým mazlíčkem. Tím, že jsem házela oštěpem, jsem dostala dynamiku do golfového švihu, tudíž jsem zjistila, jak můžou být všechny sporty pohybově propojené. Na golfu se mi líbí strašně  moc věcí, tak vyberu ty hlavní. Jednoduchost a zároveň složitost. To prostředí, kde hrajeme. To, co všechno procestuji a kolik poznám nových zemí. Fair-play, atmosféra na hřišti. A hlavně - golf je běh na dlouhou trať a nezáleží na věku.

Trénujete pouze v Ostrožské Nové Vsi nebo i jinde?

Trénuji i v Ostrožské Nové Vsi. Je to můj domovský klub, kde jsem vyrůstala. Na Jezerech mi sice schází pár bunkerů, což jsou písečné překážky, ale to vynahrazují vodní překážky. Já osobně tam hraji ráda. Poslední čtyři roky ale pravidelně jezdím na Slovensko do Skalice. Přes sezonu jsem i ve Slavkově u Brna a teď jsem členkou i brněnského klubu Kaskáda, tudíž budu trénovat i tam.

Je na Slovácku o golf zájem?

Minimálně. V okolí jsou hřiště jen v Kostelci u Zlína a v již zmiňované Ostrožské Nové Vsi, nejblíže je potom Rožnov pod Radhoštěm. S tím souvisí i počet golfistů na Slovácku celkově. Proto jezdím trénovat na Slovensko. Všichni golfisté, co znám, jsou z Olomouce nebo Beskyd, což je taková kolébka golfové mládeže. Spousta golfistů mého věku je i z Brna, Prahy, Plzně. Občas to má i své nevýhody. Musím trénovat sama nebo jen s trenérem. Pokud si chci s někým zahrát na hřišti, musím vyjíždět z města. Nemám se s kým rvát při tréninku a nemám při sobě někoho, kdo by mě táhl dopředu. Ale já si na takový styl trénování zvykla a jsem za něj i ráda.

Jak je těžké skloubit hraní golfu se studiem?

Jelikož sezonu máme od dubna do konce září, tak se to školy skoro netýká. Ale od začátku března mi začínají první kempy a výjezdy do zahraničí, od konce dubna už první velké turnaje, tak v tomto období to bude už se školou horší, ale já mám nastavené pravidlo, že škola je vždy na prvním místě. Kamarádky mám hlavně na golfu. Mám turnaje pomalu každý víkend půl roku v kuse, vidíme se pořád.

Máte čas na kamarádky či jiné záliby?

Teď, když jsem začala chodit na novou školu a poznala nové lidi, tak mám i hodně přátel ve škole. Jsem extrovert, znám mnoho lidí, ale málo koho si pustím k tělu, takže to není tak, že bych potřebovala být každý den s někým na kávě. Samozřejmě občas si s kamarádkou zajdeme do kina, ale to je minimálně, spíše teď přes zimu. Ale s holkami z golfu máme skvělé vztahy a vzájemně se navštěvujeme i teď přes zimní přípravu. Já jezdím za nimi do Olomouce nebo do Brna a naopak. Mimo golf ráda fotím. Ne, že bych vyloženě vzala foťák a šla fotit, ale spíš okamžiky, na které když se zpětně podívám ve formě fotky, tak mi vybaví před očima vzpomínku. Takové fotky já mám nejradši. Ať už to je třeba jen vyfocená usměvavá kamarádka s naším oblíbeným jídlem. (úsměv)