Z pracáku k milionům. Bál královny Alexandry opět začíná, šipkaři jsou ve střehu

Druhořadý ragbista, který si přivydělával jako vyhazovač na diskotékách. Elektrikář živící početnou rodinu a chodící si po práci zaházet šipky do hospody. Příležitostný brigádník, jednou nohou neustále na pracovním úřadě jako nezaměstnaný. Tři osudy. Tři obyčejné životy plné radostí a (jak jinak) strastí.

Dnes jsou ze všech těchto chlapíků milionáři a úspěšní sportovci, vychutnávající si ovace davů fanoušků a koupající se v kulometně blikajícím světle reflektorů.

KVÍZ: Pivo, rozvody i anglický jed. Šipky jsou na vzestupu, co o nich víte?

Co je nakoplo na cestu z šedavé všednosti ke slávě? Terč a šipky. Všichni tři jsou mistři světa, všichni tři v nedávné době opanovali největší turnaj organizace PDC v londýnském Alexandra Palace.

Turnaj, jehož nový ročník startuje ve středu 15. prosince. Opět i s českou účastí.

Drsňák s prořízlou pusou

„Nemůžu chtít nic jiného než další triumf,“ hlásí na prahu mistrovství světa obhájce titulu Gerwyn Price z Walesu. Muž, který se od vžité představy profesionálního šipkaře liší vyrýsovaným svalstvem i dosti bouřlivým chováním na pódiu.

Bývalý ragbista se prostě nezapře. Jako junior měl před sebou slibnou kariéru ve světě šišaté meruny, ale pak se cosi pokazilo… „Víc času jsem trávil zábavou s kamarády než tréninkem,“ přiznal Price po letech. V ragby to mezi elitu nedotáhl, ale před třicítkou dost překvapivě přesedlal na šipky.

Rváč s přesnou rukou. Jak se z ragbisty stala hvězda šipek

Na okruh PDC vtrhl jako povodeň. Zprvu zaujal spíš svým okázale předváděným sebevědomím a porušováním snad všech nepsaných pravidel kodexu šipkaře-gentlemana, ale postupně začaly přicházet i výsledky. Vrcholu Price dosáhl letos 3. ledna, kdy ve finále MS rozstřílel skotského mazáka Garyho Andersona a stal se šampionem.

Mimochodem: inkasoval odměnu ve výši 500 tisíc liber (skoro 15 milionů korun) a dostal se i do čela světového žebříčku. Na něm se hřeje dodnes.

Titul ho nezměnil

Ještě v roce 2017 hrál šipky jen pro zábavu v lokálních hospodských soutěžích v anglickém Sussexu. „Když jsme vyhráli turnaj v deblech, inkasovali jsme sedm liber,“ vzpomíná Rob Cross, dnes jednatřicetiletý otec čtyř dětí. Přes den pracoval jako elektrikář a po večerech piloval své dovednosti u sisalového terče.

Nenávist srabů mě žene dál, říká šipkařská královna. A znovu přepisuje historii

Uměl házet víc než slušně, jako amatér se dostal na UK Open a pak i mezi profíky z PDC. A hned při svém debutu na světovém šampionátu v roce 2018 se senzačně probil do finále, v němž porazil loučící se legendu Phila Taylora, šestnáctinásobného mistra světa. Sportovní pohádka byla na světě.

„Život se mi úplně změnil, ale já jsem pořád stejný. Alespoň doufám. Pořád je pro mě hlavní rodina, díky které vím, co je důležité,“ říká Cross, dnes už stabilní příslušník šipkařské elity a vítěz dalších velkých turnajů.

Muž se šíleným čírem

Znají ho – alespoň od pohledu – i ti, kteří jinak šipky v televizi nesledují. Petera Wrigha totiž na pódiu vážně nepřehlédnete. Nabarvené číro, malůvky na hlavě, extravagantně strakaté úbory: to je součást image, kterou si tenhle skotský introvert před lety vytvořil, aby u terče překonal vrozenou plachost a trému.

Uživit se šipkami? Jde to, ale musím makat, říká talent Gawlas. Už trápí hvězdy

V mládí ho totiž právě nervozita neustále srážela dolů. Wright šipek na nějaký čas i nechal a střídal jedno bídně placené povolání za druhým, občas rodinu živila jen jeho manželka Jo a její kadeřnický salón. „Po zaplacení účtů mi zbývalo nějakých 14 liber týdně,“ ohlíží se Wright za těžkými časy.

Jednou večer takhle seděl doma u televize, sledoval přenos ze šipek a vykládal ženě: „Tohohle hráče jsem porážel. Tohohle taky…“ Manželku to nakonec přestalo bavit a naplánovala mu návrat na scénu. Vymysleli si tak poněkud psychedelický přelud jménem Snakebite: do něj se Wright před zápasem „převtělí“ (jen příprava účesu trvá asi dvě hodiny) a z milého chlapíka, který doma chová slepice, je divoký predátor šipkařské džungle.

Mistrem světa se Wright stal v roce 2020, když porazil fenomenálního Nizozemce Michaela van Gerwena. Stejně jako v případě Price a Crosse došlo i k jeho korunovaci v ikonickém londýnském paláci pojmenovaném po někdejší britské královně Alexandře Dánské.

Šipkař Sedláček o roce mezi světovou elitou: Někdy je to tam ostřejší

Třetí Čech v Ally Pally

Právě sem, do honosného Alexandra Palace se světový šampionát PDC přestěhoval v roce 2008 z mnohem skromnějších prostor klubu Circus Tavern v Purfleet východně od Londýna. Právě tady se plní šipkařské sny a obyčejní chlápci z lidu se mění na uctívané sportovní ikony.

Každoročního karnevalu s prize money ve výši 2,5 milionu liber (přes 74 milionů korun) se účastní i Češi. Už v roce 2008 se na MS dostal Miloslav Navrátil (zvládl předkolo, následně vypadl) a v posledních dvou ročnících na něj navázal Karel Sedláček (pokaždé prohrál v 1. kole). Letos se dočká Roman Benecký.

Zahrát si MS je splněný sen. České šipky jsou na velkém vzestupu, říká Benecký

„Pro hráče jako jsem já je to splněný sen, už se nemůžu dočkat,“ říká český mladík, který ve finále východoevropské kvalifikace překvapivě zdolal právě zkušenějšího krajana Sedláčka. Za účast v 1. kole má Benecký jistých 7500 liber (přes 220 tisíc korun) a pokud v pátek porazí Angličana Ryana Joyce, odrazí se k ještě štědřejší odměně.

Napodobí pány Wrighta, Crosse či Price?

Milovaný obr zemřel. Mistr světa si po náloži piv nepamatoval své životní finále