Adam Gawlas z Návsí má devatenáct let. Přesto už patří mezi elitní české šipkaře a hraje i na turnajích po boku nejlepších hráčů světa. Ke svému sportu se ale dostal teprve nedávno - a jak sám říká - tak k šipkám přišel jako slepý k houslím.
Řada hráčů začíná hrát šipky v hospodách, to ale nebyl Adamův příběh. Ten jejich kouzlo objevil poprvé u souseda. „Dostal terč a šipky, měl to u rodičů v ložnici. No a když jeho rodiče odešli do práce, tak jsme hráli,” usmívá se Gawlas.

První vlastní terč dostal mladý šipkař o půl roku později ke svým narozeninám. A od té doby hraje. „Stoupl jsem si před terč a pořád to tam sypal. V únoru to budou tři roky,” vzpomíná. Jeho cesta na vrchol tak byla extrémně rychlá.
Elitní český šipkař Karel Sedláček šel na vrchol postupnými krůčky a šipky hraje už přes dvacet let. To Gawlas je teprve na začátku, svou sportovní kariéru si ale náramně užívá. „Ta cesta je moc krásná. Hodně mě to baví a snad to tak půjde i dál,” přeje si.
Makat jako šroub
Prvním turnajem, kterého se Adam Gawlas zúčastnil, byl domácí juniorský šampionát, na němž skončil čtvrtý. V té době hrál šipky pouhé tři měsíce. A brzy začal vyhrávat a sbírat domácí trofeje.
Sedláček neuspěl
Momentálně je Gawlas jediných Čechem s plným členstvím na okruhu PDC. Karel Sedláček, který kartu vybojoval rok před ním, se v žebříčku nedostal tak vysoko, aby ji obhájil automaticky. Musel se tak zúčastnit tzv. Qualifying school, kde se může prakticky každý pokusit prorazit mezi profíky. Sedláčkovi se příliš nedařilo a kartu znovu nezískal, neuspěli ani další Češi Pavel Jirkal, Tomáš Houdek a Tomáš Hájek.
Dostal se taky do reprezentace, zahrál si v Turecku a nakoukl na Development Tour, která spadá pod organizaci PDC. „Postupně se to na sebe nabalovalo, každý víkend jsem někde hrál, trénoval jsem, a proto teď jsem tam, kde jsem,” říká Gawlas, jenž se loni v únoru stal druhým Čechem v historii, který získal profesionální kartu organizace PDC. „Po roce mám už jiné zkušenosti, ale musím makat jako šroub, abych kartu, kterou mám na dva roky, obhájil,” dodává.
Nedávno se konalo šipkařské mistrovství světa, Adam Gawlas se na něj ale nenominoval. „Kvalifikace je těžká, musím makat dál. Pro mě je už úspěchem to, co jsem za minulý rok zvládl. Ke konci sezony jsem hrál dobře, jen se mi nedařilo vítězit. Zahrát v průměru třeba 100 a prohrát, to je smutné a mentálně vás to zasáhne. Je však třeba být silný a hodit to za hlavu,” prohlašuje mladý šipkař.

Gawlas nyní trénuje hodinu až dvě denně. „Dokážu přijít k terči a zahrát krásné šipky. Důležitá je taky mentální příprava, nebát se toho a makat,” prozrazuje svůj recept šipkař, který má i vlastního manažera a sponzora. „Popularita šipek u nás jde nahoru, čemuž pomáhají i televizní přenosy. Na mistrovství světa teď startoval Roman Benecký, což je skvělé. Takové maličkosti šipkám pomáhají. Je to postaveno na našich úspěších, na tom, co děláme ve světě,” uzavírá Adam Gawlas.