V prvním kole oprav kategorie do 68 kilogramů se pak proti Irině Rignaciové z Moldavska ještě jediná česká reprezentantka Adéla Hanzlíčková pokoušela o zázrak, ale po necelých dvou minutách odešla poražena. „Nebýt zranění, tak to dopadlo jinak, ale bohužel to nešlo,“ konstatovala devětadvacetiletá svěřenkyně Jana Žižky v pražském Olympu.
O jaký problém se jednalo?
Poranila jsem si postranní vazy koleni. Nohu jsem nemohla pořádně propnout, a to je na žíněnce docela zásadní. Před utkáním jsem tušila, že to asi nepůjde, hodně mě to bolelo i při rozcvičce. Kdyby se nejednalo o šampionát a kvalifikaci na olympiádu, tak bych nenastoupila. Ale abych měla šanci v takové stavu vyhrát, musela by to být velká náhoda.

V jakém stavu je nyní váš kolenní kloub?
Už mě to skoro nebolí, ale na mistrovství světa to nebylo dobrý… Rehabilituju a myslím, že za týden to bude v pořádku.
Vaším cílem bylo vybojovat účast na OH. Co pro vás předčasné vyřazení v Bělehradu znamená?
Musím se snažit, abych postup vybojovala příští rok. Máme ještě dvě kvalifikace. Když v evropské postoupím do finále, budu mít jistotu olympijského startu. Ze světové pojedou do Paříže tři nejlepší.
Takové turnaje jsou velice náročné psychicky. Jak tyto situace zvládáte?
Konkurence je těžká a je to nápor na nervy. Každá chceme na olympiádu. Psychika bude hrát velkou roli, protože tenhle sport je z velké části také o hlavě.

Řešíte přípravu na náročné turnaje s psychologem?
Dřív jsem využívala služeb mentálního kouče, ale poslední dobou jsem na tom psychicky dobře. Mám skvělého trenéra, který mě dokáže naladit, takže si v tomto ohledu vystačím sama. (usmála se) Teď cítím, že si musím odpočinout, protože zranění bylo poslední dobou moc. Tělo asi signalizuje, že je potřeba trošku zpomalit.
Jako bych se rvala s nějakým zvířetem
V souboji s tureckou soupeřkou jste si postěžovala, že faulovala. Můžete přiblížit, co to znamená?
Zápas má celkem jasná pravidla. Nesmí se používat kopy, údery, škrcení, páčení, škrábání, tahání za vlasy a podobně. Jenže Turkyně mě od začátku faulovala takovým způsobem, že nechápu, proč to rozhodčí neviděli a nepotrestali.
Poškrábaná zápasnice Adéla Hanzlíčková po nefér zápase s tureckou soupeřkou.
V čem to spočívalo?
Hned jak jsme se dostali do kontaktu, začala mi vylamovat prsty. Asi třikrát mě píchla do oka, takže jsem půlku zápasu skoro neviděla, a vlastně pořád mě tahala za vlasy. Když jsem odcházela ze žíněnky, tak jsem byla celá poškrábaná, jako kdybych se rvala s nějakým zvířetem. Sice nám při vážení kontrolují nehty, ale podrápala mě neskutečně.
Nešlo podat protest?
Trenér si u rozhodčí stěžoval, ale ta to přecházela. Ono záleží, jak to kdo posuzuje. Každý má asi jiný metr. Ta paní to asi vyhodnotila, že to bylo v normě. A přitom nebylo.

Dochází k takovým faulům často?
Při minulé olympijské kvalifikaci mě Buse Tosunová kousla do zad. Měla jsem od ní viditelné otisky zubů. Vzpomněla jsem si při tom na uruguayského fotbalistu Suáreze. (smála se) Faulováním je známá, ale nechci se na to vymlouvat. Zápasí výborně, jenže nefér souboje neuznávám. Byla jsem naštvaná na rozhodčí.