On (40) má za sebou sedmnáct startů ve Velké pardubické (a dohromady 1829 dostihů). Ona (39) kdysi také jezdila - před narozením syna Jakuba absolvovala 366 závodů. Teď se blíží jejich den D. Už v neděli je čeká vrchol celé sezony, svátek v Pardubicích.

Myška pojede Bridgeura, kromě toho v Dostihovém centru připravují dalších třináct koní (pro osm majitelů). A všechny berou jako členy rodiny. „U každého správného koňáka by to tak mělo fungovat. To není ve stylu, přijít do práce, odpracovat si nějakou dobu a koně vypustit z hlavy,“ říká Myška. Ve stáji mají i dva vlastní koně a dva poníky. „Jeden z nich je ženy a druhý šestiletého synka,“ přibližuje.

Myška v sedle slavil takřka tři stovky vítězství, ale čím dál víc se zajímá o tréninky. „Nejdřív musím zjistit, co nový koník dovede. Zásadní je zbavit ho špatných moresů. Po pár dnech už vím, jestli je ochoten podávat výkony. Když člověk zjistí, že se s ním dobře pracuje, koně si oblíbí. Záleží na povaze a také inteligenci. Na prvním místě není to, že vyhrává,“ podotýká.

Televizní záběry, jak si žokej povídá s koněm, nejsou ničím výjimečným. Jak si rozumí, když druhý nemluví… „Uklidíte mu v boxu, on pak za vámi přijde, drcne do vás hlavou. Jsou filištíni, jimž jednou něco přinesete na zub a oni to vyžadují stále. Hned jsou přátelštější. Nebo kůň nemá náladu, ukáže zadek a jde si po svých. Už poznám, když mu něco řeknu, jak mě vnímá,“ vysvětluje.

Hnací motor? Úpěch

Ale ve stáji zažijete i méně příjemné chvíle. Kůň onemocní, zraní se, umře. Opatrovník musí být na blízku. „Musíte se o něj postarat. Pokud je vyžadován odborný zásah, řeší se to odvozem na veterinární kliniku. Kůň ale neocení, když s ním budete někde zalezlý ve stáji. Pokud mu je zle, nemá náladu na nikoho,“ odmítá Myška teorie, že by trávil s nemocným koněm noci.

Koně vyžadují péči po celý rok. Cestování včetně léta je v podstatě vyloučeno. „Jde o životní styl, který jsme si s manželkou vybrali. Na dovolenou se čas najde až v prosinci, asi na čtrnáct dní. Omezíme chod stáje a sežene se náhrada. Práce s koňmi je tak rozjetý vlak. Nedá se naplánovat, co bude zítra, natož za měsíc,“ připomíná.

Největší radosti přicházejí s dobrými výsledky. Nejlépe tedy po vítězství. „To je pro nás největší odměnou. V tu chvíli vidíte, že úsilí, které do koně vkládáte, nepřichází vniveč,“ dodává zkušený žokej. Mimochodem zvířat je u Myšků ještě víc, společnost rodině dělají ještě psí fenka Jessa a deset koček.

Žokej a trenér Jaroslav pod lupou ženy a trenérky Štěpánky

Láska ke koním: Jarda propadl koním i své práci. Už tehdy byl do nich blázen a to trvá doteď.

Koně nelezou na nervy: To spíš jejich majitelé. Práce kolem koní je fyzicky náročná, ale po psychické stránce ještě těžší. To slyšíte: Koupili jsme koně, dali jsme ti ho sem, tak ať běhá a vyhrává. Jenže kůň není stroj. To už pak člověka přestává bavit práce nebo jezdit dostihy.

Víkendový program: Náš život je od rána do večera u koní. Máme ale dítě a někdo se o něj musí starat. Každý víkend jsou dostihy, já však nechci, aby malý vyrůstal jen tam. A tak Jarda jede na závody s koňmi buď s našimi, nebo jako žokej. A já jsem s Kubou doma nebo se vydáme na výlet.

Koně na prvním místě:  Koníci jsou pro nás důležití. Když se jim něco stane, tak mají přednost přede vším. Do divadla nechodíme, v kině jsme byli před iks lety. Když si to uvědomím, tak opravdu žijeme jen pro ně.

Stejná branže výhodou: Oba koně milujeme, takže tu lásku k nim si navzájem tolerujeme. Máme jeden pro druhého pochopení. To normální člověk nemůže pochopit. Jak se teď s oblibou říká 24 hodin, 7 dní v týdnu. Každý den od rána do večera. Svátky, víkendy. Mít jinou ženu, tak by ho asi zabila.

Společný čas: Čas spolu trávíme pořád. Ve stáji, doma, na dostizích.

Ponorková nemoc: Od té doby, co se narodil malý, máme práci rozdělenou. Pro mě je na prvním místě Kuba. Určili jsme si pracovní dobu tak, aby mi to vycházelo. Když malý přijde ze školky, tak se věnuji jemu. Jarda zůstává ve stáji a na hraní s klukem nemá tolik času. Práce se prostě musí udělat, přes to nejede vlak.

Úklid ve stáji a doma: Uklízím já. On se mi kolikrát nabízí, ale já odmítám. Abych to po něm nemusela dělat znovu.

Povahové rysy: Jarda se chová mile ke koním a v manželství je to stejné. Ty naše citlivější duše se musejí projevit. I když jsme protiklady. Já ta klidná a Jarda impulzivní.