„Nikdo není neporazitelný a nic netrvá věčně. Uděláme ale všechno proto, abychom byli úspěšní i nadále,“ říká David Kuna, šéf klubu a trenér týmu v jedné osobě. 

Mistrovských oslav se asi nedá „přejíst“, že? Jaké byly ty letošní?

Byly velmi příjemné. Dodrželi jsme tradici a po příjezdu z Kladna a vyklidnění se jsme šli do naší lužinské hospůdky. Večer jsme odjeli na Václavské náměstí a vyfotili se pod koněm, jako už dvakrát. Pak následovala cesta do klubu a další den menší grilování u hřiště. Náročné, ale opravdu příjemné.

Je to ojedinělý úkaz

Je tento titul v něčem odlišný než ty dva předchozí?

Minimálně jiný je v tom, že jsme v jarní části základní sezony i v play-off neprohráli ani jedno utkání. To je ojedinělý úkaz. Vypovídá o tom, že jsme se na jaro dobře připravili a mužstvo mělo opravdu velikou sílu. Vyhráli jsme zaslouženě.

Ve finále se potkaly dva nejlepší týmy základní části. Cítili jste se jako favorité? Kladno jste v základní části porazili v obou případech.

Jako favorité bych neřekl, ale věřili jsme si. Věděli jsme, že pokud se budeme prezentovat svojí hrou a nenecháme se vyvést z koncentrace, bude naše síla taková, abychom Kladno porazili.

 

Co bylo klíčovým faktorem, zlomovým momentem finále?

Takovým zlomem mohla být situace z prvního zápasu. Na Lužinách začala hrozná průtrž mračen, utkání se přerušilo a poté jsme začali hrát lépe. Důležité bylo, že jsme vyhráli oba domácí zápasy, byť v prodloužení. Ta prostě umíme.

 

Byl titul předsezonním cílem? Po dvou v řadě to asi nemohlo být jinak.

Překvapím, ale tak úplně nebyl. Celou podzimní část jsme měli problémy se skládáním kádru, provázela nás četná zranění. Bylo to způsobené délkou loňské sezony, to se na hráčích promítlo. Neměli jsme totiž z léta natrénováno tolik jako předtím. Ale jsme rádi, že i hráči ze třetí čtvrté pětky ukázali, že do kádru patří. Šířka kádru je důležitá.

Kam daleko může váš tým dokráčet?

Těžká otázka… Máme chvilku volna a během týdne či dvou začneme pracovat na kádru pro příští sezonu a věcech, co jsou s tím spojené. Drtivá většina hráčů chce pokračovat. Motivace nám nechybí. Nikdo není neporazitelný a nic netrvá věčně. Uděláme ale všechno proto, abychom byli úspěšní i nadále.

Něco navíc se může zúročit

Jak vůbec trénují špičkoví extraligoví hokejbalisté?

Třikrát týdně. A před tréninky se snažíme mít přidanou hodnotu v podobě zapracování. Hráči rádi zmiňují, že mám tréninky dlouhé, ale myslím, že se to osvědčilo. Kluci pochopili, že když udělají něco navíc, může se to pak zúročit.

 

Letos byl nejlepší Kert s Kladnem. Jaké jsou další hokejbalové bašty?

Určitě dlouhodobě Pardubice. Překvapilo mě, že vypadly už ve čtvrtfinále. Musím zmínit Plzeň, která má krásnou hokejbalovou halu. Rádi bychom se dočkali něčeho podobného i u nás. Sází na odchovance a má vynikající mužstvo. Zapomenout nesmím na mladé a nadějné mužstvo Letohradu. To je také hokejbalová bašta. Extraliga se začíná vyrovnávat a aspirantů na titul teď bude o něco víc.

 

Za pár týdnů vypukne hokejbalové mistrovství světa. Kolik hráčů na něj Kert pošle?

V tuto chvíli máme v nominaci šest kmenových hráčů a dva kluky, co jsou na střídavý start z jiných klubů. Šanci probojovat se na šampionát má tedy osm hráčů a všem držíme palce. Osobně se na kluky pojedeme podívat. Načerpat inspiraci a třeba se podívat na nějaké zahraniční hráče.