Jenže nezvládla čtvrtfinále s Velkou Británií a nakonec obsadila stejně jako před dvěma roky v Itálii páté místo. „Za poslední rok máme za sebou brutální pokrok, skrze kvalifikaci a World Baseball Classic v Tokiu chuť roste a je to přirozené. Chceme vyhrávat, chceme si klást velké cíle, takže na první dobrou je páté místo zklamání. Musíme zvládnout jeden dva těžké zápasy, což jsme nezvládli,“ litoval český kapitán Petr Zýma.

Cesta k bojům o medaile vedla přes Velkou Británii, jenže duel skončil předčasně v osmé směně za stavu 2:12. Britové došli až do finále, kde podlehli jednoznačně Španělsku 2:11. Španělé vybojovali druhé zlato v historii, to první už v roce 1955 doma v Barceloně.
Pokud by výběr kouče Pavla Chadima uspěl v klíčové bitvě, mohl vylepšit dosavadní české maximum, tedy čtvrté místo z roku 2014. „Na sto procent jsem tam viděl cestu k medaili. Kdybychom se dostali přes Velkou Británii, máme v semifinále Německo a já prostě věřil, že Satka (nadhazovač Ondřej Satoria – pozn. red.) Německo porazí. Dokonce jsem cestu do finále viděl jednoduší než pak získat třetí místo,“ povídal Chadim. „Ale nikdy nevíte. Za dva roky můžeme být vybraní do skupiny s Itálií a Nizozemskem, protože každý je teď v jiné čtyřce. Snad nás to nepotká,“ upozornil.
Místo semifinále tak Satoria stanul na nadhazovačském kopci proti Francii ve skupině poražených čtvrtfinalistů a pomohl k jasné výhře 11:1 už po sedmé směně. Následně domácí výběr zdolal Izrael 5:1 a obhájil pátou pozici. „Charakter se pozná ve chvíli, kdy spadnete na zem, musíte v sobě najít energii. To, jak jsme jako tým dokázali zareagovat, vrátit se do hry a svým způsobem potvrdit páté místo, je pro mě mnohem důležitější než jednorázová náhodná výhra,“ poznamenal Zýma.
Dobrý signál
Na takových výkonech může český celek stavět. „Pro mě je to dobrý signál s ohledem na naši kulturu a chtíč vybudovat dlouhodobý program, který nebude otázkou jedné náhody. I přes na první pohled neúspěch jsme v dobré pozici, abychom se za dva roky třeba pokusili atakovat medailové příčky,“ uvažoval kapitán.
Jestli se český baseball hodlá posunout, potřebuje však víc nadhazovačů špičkové úrovně. „Je to o nich. Měli jsme strašně dobré nadhazovače začátkem září na mistrovství světa juniorů. Když tihle kluci budou pracovat, do dvou tří let mohou být v mužském národním týmu. Najít polaře je řekněme jednodušší, protože vždy v té silné extralize někdo vyjede. Hledá se jednodušeji než nadhazovači, kteří uspějí na této úrovni,“ sdělil Chadim a vyzdvihl přínos Erica Sogarda, amerického baseballisty s českými kořeny. „Zachránil nám začátek zápasu s Izraelem. Excelentní výkon. Říkal jsem mu, že může být déháčko (suplující pálkař – pozn. red.) pro český národní tým do smrti. Kdykoliv si řekne, přijede jako déháčko,“ usmál se trenér.

České mistrovství Evropy v Brně, Ostravě, Praze, Třebíči a Blansku táhlo, na finále i bez české účasti přišlo přes dva tisíce diváků. Atmosféru si čeští baseballisté užívali. „Takovou úroveň z pohledu pořadatelů Evropa nepřekoná dalších dvacet let. Nedokážu si přestavit, že by další země tohle udělaly. Pokud ano, budu hodně mile překvapený. Je naprosto úžasné, co se tady povedlo, jak jsme využili toho momentu a přilákali lidi na tribunu, nějakým způsobem i zdravě zblbli národ, který dal šanci tomuhle na první pohled statickému sportu. Pořadatelé to zvládli opravdu na zlatou, kterou si dali za cíl skrze pořádání turnaje, mají tu hvězdičku,“ ocenil Zýma.