Úsměv má jak z reklamy, ale modelka to není. Několikrát týdně na nohy brusle nazouvá, ale krasobruslařka to také není.

SERIÁL DENÍKU - Ženy v mužských sportech

Lední hokej je její doménou. Eva Holešová, česká reprezentantka a hráčka mistrovské Slavie. Zimnímu sportu naprosto propadla. „Od začátku mě to bavilo. Na tréninky jsem se vždycky těšila. Hokejem jsem poblázněná,“ prohlašuje. A musíte jí to věřit. Široký úsměv ji z lící snad nikdy nemizí. Hokejové vlohy ji zřejmě sudičky daly do vínku. Na zimáku trávila čas už odmala. Bráchové hráli hokej, takže když se v Opavě zakládal ženský tým, přihlásila se. Zkusila i basketbal, atletiku, ale tyto sporty nakonec pustila k vodě. Nic pro ni.

Hra mezi mantinely na zmrzlé vodě má jiné kouzlo.

„Člověk musí makat. Je to rychlý, žádný fotbal. Často se řežeme, někdy jak blázni, to je super,“ rozchechtá se čtyřiadvacetiletá slečna, která nastupuje na pozici centra.

Když se zmíníte o piruetách, zvedáčkách, tedy krasobruslení, daleko typičtějším zimním ženském sportu, nemáte šanci.

„Nic pro mě,“ je rezolutní rodačka ze severní Moravy.

Hlavu ji nerozhází ani to, že její záliba není všemi akceptována. „Často slyšíme, že patříme do kuchyně, ale mně to nevadí. Zvykla jsem si,“ mávne lhostejně rukou.

Její okolí ji vždy podrželo. S kluky hrávala fotbal, takže žádný velký šok se nekonal, když přišla domů, že hokej je ten pravý. Totéž platilo i u přítele. „Teď zrovna žádného nemám, takže mi do toho nemluví. Ale když byl, tak se chlubil, že má hokejistku,“ je pyšná, i přesto, že dělat sport na špičkové úrovni, je dřina.

Zábava a soukromí život jdou stranou, nemají místo. Třikrát čtyřikrát týdně trénink a o víkendech jsou na programu zápasy.

„Na diskotéky a blbosti není čas. Můj život je z devadesáti procent sport,“ vypočítává.

Jejímu stylu odpovídá i zájem o módu. Vysoké střevíčky nebo plesové šaty jsou pro ni pasé. A dlouho to tak asi i zůstane. „To mi nic neříká. Vezmu trenky, triko, tenisky a jdu,“ je přesvědčivá úspěšná reprezentantka, která obléká i národní dres v in-line hokeji.

Stejně byste pochodili u mateřských povinností. Rodinné starosti zatím úspěšně vytlačuje ze svého myšlení. Času je dost. Je v Praze. Hraje hokej.

„Záleží na každém, jak si vede a zařídí život. Hrají i holky, které mají přes třicet. Nějaký čas bych chtěla u hokeje ještě zůstat,“ je si jistá.

A proč také ne. Úspěchy jí dávají sílu, utvrzují, že rozhodnutí před čtrnácti lety bylo správné. Co správné, přímo osudové!

„V Japonsku na mistrovství světa skupiny B s Francií jsme vyhrály na nájezdy a já dala dva góly, k tomu se ještě dvakrát trefila ve hře. Adrenalin, nervy. Šílené! Byla jsem z toho úplně hotová,“ naskočí ještě dnes husí kůže při vzpomínce na nejpovedenější zápas kariéry hráčce, která prochází reprezentací již od svých patnácti let. I přesto, myslí si, že hokej umí? „Někdy nám manažer zaplatí lístky, ať se jdeme podívat na chlapy do Sazka Areny, jak se to hraje.“

Nenechám si do ničeho mluvit

Kralupy nad Vltavou/ Zdají-li se vám následující otázky poněkud netradiční, pak vězte, že rozhovor je ušitý na míru že nám v mužských sportech.

1. Existuje sport, který by podle vás ženy neměly nikdy provozovat?

Nemyslím. Není nikde napsáno, že ženská nemůže dělat mužský sport dobře.

2. Jste emancipovaná i v životě?

Nenechám si do ničeho mluvit.

3. Co vám na mužích nejvíce vadí?

Jejich nafoukanost. S chlapy, žádný problém nemám. Vycházím s nimi dobře.

4. Pustila byste muže k šití, vaření, praní?

Určitě! Jestli znáte nějakého šikovného, ať klidně přijde.

5. Brečíte u romantických filmů?

Jo. I u Komisaře Rexe. Myslím, že jsem hodně emotivní a citlivá.

Eva Holešová, hokejistka

věk: 24 let

tým: Slavia Praha

hokej hraje: od jedenácti let

největší úspěchy: jednou vyhrála ligu se Slavií, pětkrát s Opavou. Ze světového šampionátu skupiny B v Lotyšsku přivezla druhé místo. Z letošního mistrovství světa v in-line hokeji ji patří stříbro

.