Kliknutím zvětšíte„Ano, mluví se o tom,“ řekla legendární lyžařka Lindsey Vonnová agentuře AP. „S postupujícími změnami klimatu a náklady na infrastrukturu je čím dál větší výzvou najít vhodná místa pro pořádání her,“ konstatovala americká hvězda.
Na první pohled se zdá být kacířstvím opustit tradiční olympijský model „stěhovavého“ pořadatelství. Jenže v případě zimních her to dává smysl. Stávající podoba volby pořadatele je totiž podle mnohých nadále neudržitelná.
Prvním – a hlavním – důvodem je výše nákladů. Zimní olympijské radovánky sice bývaly o poznání levnější než letní, poslední dobou se to ale mění. Opulentní hry v režii nedemokratických režimů, jako byly ty v Soči v roce 2014 či loni v Pekingu, se změnily v černou díru na peníze.
Například Čína oficiálně uvádí, že za poslední zimní olympiádu dala 3,9 miliardy dolarů, tedy skoro 90 miliard korun, ale podle nezávislých odhadů šlo (včetně nákladů na dopravní infrastrukturu) ve skutečnosti o desetkrát vyšší sumu. To jsou astronomické náklady, které si může dovolit jen zlomek možných pořadatelů.
Minimální zájem o pořadatelství
Nezapomínejme přitom, že sledovanost zimních olympiád je v porovnání s těmi letními výrazně nižší. Je na nich méně sportovců i méně disciplín, a ruku na srdce – celosvětově zajímají mnohem méně zemí.
S tím souvisí druhý důvod problémů s pořadatelstvím: jde o to, že počet míst schopných hostit ve velkém zástupce zimních sportů, je poměrně omezený. Loňské čínské orgie umělého sněhu byly i v tomto směru extrémem, je ale zjevné, že organizovat podobnou akci tam, kde prakticky nikdy nesněží, jde proti všem rozumným ekonomickým i ekologickým principům.
Další věcí je neochota občanů v západních zemích podílet se na nákladech s nejistou návratností. „Myslím, že existuje dost míst, která by mohla hostit zimní olympiády, ale je velmi obtížné najít taková, která by je chtěla hostit,“ řekl kanadský sjezdař James Crawford, čerstvý mistr světa v super-G.
Zájem je skutečně minimální. Už Peking se ke hrám dostal díky tomu, že nakonec jediným dalších uchazečem bylo kazašské Almaty. Oslo, Stockholm či Krakov kvůli negativní odezvě obyvatel či politiků vycouvaly. Příští hry se v roce 2024 budou konat v Miláně a Cortině, ale o hrách 2030 stále není i přes zpoždění rozhodnuto. Favoritem bylo japonské Sapporo, to ale kandidaturu stáhlo kvůli korupčnímu skandálu, souvisejícímu s letními hrami v Tokiu. Pravděpodobně tak (na několikátý pokus) uspěje Stockholm.
Sci-fi v arabské poušti
Pokud by existovalo několik málo stálých olympijských areálů, které by na střídačku hostily zimní hry, šlo by nesporně o výraznou úsporu nákladů. Zároveň by panovala jistota, že se akce koná někde, kde mají zimní disciplíny tradici a oporu. Odpadlo by i riziko korupce, tradičně spojované s volbami pořadatele.
Spekuluje se, že na možném seznamu by mohla být města jako Vancouver a Salt Lake City za americký kontinent, korejský Pchjongčchang za Asii a za Evropu některá vyhlášená horská střediska ve Švýcarsku, Itálii či Skandinávii.
„Tato varianta je na stole, protože by tak byl zajištěn určitý pořadatelský standard. Využívaly by se už existující areály a stavby, tolik by se neutrácelo a snížilo by se riziko, že hry ohrozí změny klimatu,“ myslí si Vonnová, která se momentálně podílí na snaze Salt Lake City uspět s kandidaturou na rok 2034.
Pokud chce Mezinárodní olympijský výbor udržet zimní hry v rozumných a smysluplných mezích (a zároveň nedávat nedemokratickým režimům prostor pro oslavnou sebepropagandu), je varianta rotujícího pořadatelství lákavá. Je ale možná i zcela opačná cesta: utratit stovky miliard dolarů a vybudovat luxusní lyžařská střediska kdesi v poušti na Středním východě.
Ne, nejde o fantasmagorické sci-fi, ale realitu. Saúdská Arábie chce v roce 2029 pořádat Asijské zimní hry u plánovaného megamoderního města Neom u Rudého moře, kde mají v lokalitě Trojena vzniknout první sjezdovky pod širým nebem na Arabském poloostrově.
„Trojena bude mít odpovídající infrastrukturu na vytvoření dokonalé zimní atmosféry v srdci pouště, což z těchto zimních her učiní nebývalou globální událost,“ uvedl šéf projektu Nadhmi al-Nasr. Mimochodem: o zimní olympiádě sní rovněž rozžhavený Katar, kterému zjevně nestačilo fotbalové mistrovství světa, vybudované částečně i díky de facto otrocké práci zahraničních dělníků.
Jakou cestou se vydá olympijské hnutí?
9
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
