Prakticky denně ho deptaly prasklé pneumatiky, musel měnit motor, brzdily ho problémy se spojkou a převodovkou. Tůma se ale nevzdal a bojoval dál. Odměnou je mu nyní životní jízda, na kterou nikdy nezapomene. „Druhé místo mi vyhrála navigace. Foukal hrozný vítr a rozvířený písek zhoršoval viditelnost. Na jednom bodě začali všichni bloudit a nedokázali vybrat tu správnou cestu. Já ji našel nejrychleji,“ nastínil českokrumlovský rodák.

Pomohla mu k tomu i vtipná příhoda. „Potřeboval jsem už hrozně moc na záchod. Držel jsem se skupinky motorkářů, ale pak jsem už prostě nutně musel udělat zastávku a nechal si je radši ujet. Poté jsem se soustředil na přístroje a nenechal se nikým ovlivnit. Přesně jsem věděl, kde se nacházím a jel úplně podle sebe. Naopak ostatní se vždycky drželi toho prvního, který je vedl pokaždé špatně. Všichni kromě mě tam proto bloudili,“ vyprávěl Tůma.

Maratonskou etapu poznamenal silný vítr. Z plánovaných 534 měřených kilometrů se jich nakonec odjelo jen 223. „Organizátoři tu druhou část raději zkrátili. Chvílemi jsme jeli v písečné bouři. Cítil jsem velké tlaky, až to skoro tahalo nudle z nosu. Jakmile foukalo z boku, nebo proti, tak to bylo hrozný. Ale myslím, že by šlo i pokračovat. Jenže pár motorkářů mělo problémy a pořadatelé pochopitelně chtěli uchránit zdraví závodníků,“ řekl člen týmu BARTH Racing.

I tak měli ve středu někteří jezdci (včetně slavného Fernanda Alonsa) při přejezdech dun velké problémy, dva dokonce skončili s poraněnými zády v nemocnici. „Člověk tady nesmí riskovat. Je potřebovat dodržovat některá pravidla. Když nevím, co je za hranou duny a nevidím za horizont, je prostě nutné přibrzdit. Musí se jet hlavou a myslet na to, že může jít i o život,“ dodal Tůma, který před posledními dvěma etapami ztrácí na vysněné desáté místo něco málo přes půl hodiny.