Jelikož od dětství žiji na pomezí Jihočeského kraje a Kraje Vysočina, tak vím, co znamená slovní spojení „zapadlý kout". Věty typu, „Ale je tady krásně." , jsou jenom slabou náplastí na touhu po životě, kde se něco děje. Mnohokrát jsem si kladl otázku, zda to „lufťáci" myslí vážně, nebo jsou tak poťouchlí? Jenomže turisté se do našeho zapadákova vracejí… Musí tu být něco, co je donutí strávit dvě hodiny nervů v autě, aby se prošli tam, kam se našinci nechce, protože je to do kopce…

Meliorační správa

Co tedy je zajímavého v naší obci? Řečice se nachází 8 km západně od Dačic a 9 km jižně od Telče. Naším katastrem prochází hranice přírodního parku Javořická vrchovina. Obec nese název podle říčky, řečiště. Jsme místem, kde o studánky, prameny, potůčky, tůňky a zamokřené louky není nouze, ačkoli v minulosti meliorační správa provedla mnoho zákroků ve snaze vysušit zamokřené louky a zúrodnit nezúrodnitelné.

Dnes se postupně vracíme k přirozeným poměrům v krajině. A tady začíná příběh žabích písní… Řečický potok se v horním toku klikatí lesním porostem, obtéká přirozené překážky, aby v obci zmizel na krátko v melioračních rourách, které stejně nikdo neudržuje, a pak se napřímil ve vykamenovaném korytu, které vertikálně roztíná louky a míří co nejrychleji do Volfířovkého potoka. Právě ta nepatrná nitka na mapě se stala důvodem, že o zapadlý kout Českomoravské vrchoviny projevilo zájem občanské sdružení Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč.

V horním toku Řečického potoka, v přírodním parku, se nachází soustava sádek, která byla po dlouhá desetiletí opomíjena. Došlo k poškození hrází a pokud si dobře vzpomínám, tak mne nikdy nenapadlo, že „na tý zarostlý a mokrý louce" by mohl být někdy rybník.

Rekonstrukce rybníku

Uvedené rybníčky byly obnoveny a rekonstruovány v letech 2008-09. Spolufinancovány byly EU -Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Investorem se stalo občanské sdružení Záchranná stanice volně žijících zvířat Telč. Náklady na rekonstrukci rybníku Pstruhovec činily 2 321 565 Kč a rekonstrukce sádek Hadrava proběhla v nákladu 3 043 233 Kč. Evropská unie se spolupodílela na realizaci tohoto projektu částkou 4 104 139 Kč (76,5 %).

Když v roce 2009 byly dokončeny poslední úpravy a temnou zeleň stromů rozdělily zkalené hladiny rybníků, holé hráze s navezeným kamením, málokdo věřil, že vynaložené peníze byly určeny pro zachování biodiverzity. Bohatství života a tady? Víceúrovňové bohatství živých organismů? Tomu věřil jen blázen. „A těch peněz…"

Byly peníze účelně vynaloženy? To opravdu laik těžko posoudí. Vzal jsem si tedy na pomoc odbornou publikaci a vyrazil na místo samé, ačkoli je to do kopce… Ze závěrečné zprávy z roku 2013 „Průzkum živočichů a rostlin lokality Řečické rybníčky v přírodním parku Javořická vrchovina" od autorů Mgr. A. Jelínka a Ing. V. Křivana (odborná spolupráce Ing. Petr Hesoun a RNDr Ester Ekrtová, Ph.D.) jsem vyčetl, že rekonstrukce byla úspěšná.

Vysoké rákosiny

Po šesti letech od realizace stavby se do rybníků skutečně vrátil život tak rychle a přirozeně, že kdyby osazená cedule nepřipomínala nedávnou stavbu, nikoho by nenapadlo, že stojí na hrázi šest let starého rybníka. Vodní hladina je porostlá nespočtem vodních rostlin, ze kterých jsem schopen poznat pouze dvě – leknín bělostný a bublinatku jižní. Pokud se pozorně zadíváme pod hladinu i nad ni, zjistíme, že vodních rostlin je tu mnohem více a některé jsou podle studie i vzácné. Příkladem mohou být vodní řasy: skleněnka křehká, jejíž výskyt je v lokalitě vysoký a tím i republikově významný, a skleněnka štíhlá, jejíž výskyt se předpokládá, ale zatím nebyl potvrzen. Pokud by byl potvrzen, pak by se jednalo v rámci republiky o pátou lokalitu s jejím výskytem. Při březích rybníků se vyskytují hojně zastoupeny vysoké rákosiny a ostřice. Ze studie cituji: „Řečické rybníčky lze vzhledem k počtu deseti nalezených druhů různých vodních makrofyt (polovina je zařazena v Červeném seznamu cévnatých rostlin) řadit k regionálně nejvýznamnějším lokalitám s vodní vegetací. S výjimkou rdestu ostrolistého se jedná o populace početně bohaté, vytvářející vyvinutá rostlinná společenstva natantních i submerzních forem na ploše obnovených vodních ploch. Vzhledem k pokračující devastaci rybničních ekosystémů na území celého státu může mít lokalita v budoucnu i širší než úzce regionální význam."

Vodní rostlinstvo vytváří podmínky pro život různých skupin živočichů. Potápníkovití, čluníkovití, virníkovití, plavčíkovití, vodomilovití a mandelikovití brouci si našli útočiště mezi vodními rostlinami, prostor nad vodní hladinou opanovaly vážky (šídlatky, šidélka, šídla a vážky). Oba druhy bezobratlých živočichů se musí mít na pozoru před obojživelníky (čolky horskými, obecnými a velkými; ropuchou obecnou; rosničkou zelenou; skokany hnědými, zelenými a ostronosými). V řádu desítek jedinců se vyskytuje užovka obojková a ještěrka obecná. Obojživelníci a plazi se prosadili v podmínkách, které jsou pro jejich život příznivé. Mělké rybníky obklopené tůněmi, zamokřené rákosiny přecházející plynule do hustého lesa.

Ačkoli mě život na vsi někdy štve, tak jsou okamžiky, kdy se člověk musí pozastavit nad krásou a pestrostí krajiny, která se mi zpravidla zdá až příliš samozřejmá. Když se navečer rozezní žabí koncert, mezi nafukujícími se skokany prokmitávají vodní brouci, na stéblech trávy se pohupují vážky a v rákosí to tajemně zašustí a zavlní se šupinaté tělo užovky, chce se jednomu říct: „Ale je tady krásně…"
Doufejme, že žabí havěť v řečických rybníčcích bude dlouho skřehotat písně obroditelů českého venkova a nemusí to být ani písně pohřební, ani písně unijní. Stačí, když to budou písně žabí, pro které stojí za to vyjít ten děsný kopec…

Radek Kopečný
Gymnázium Otokara Březiny a Střední odborná škola Telč 
Dačice
Jihočeský kraj
Téma: EU kolem nás